K lékaři v pracovní době můžete, ale jen do nejbližšího zařízení. Pravidla pro home office v zákoníku nejsou

Co dělat, když člověk přijde o práci?
Pokud člověk nemá hned nové zaměstnání, je podstatné nahlásit se dle místa bydliště na příslušný pracovní úřad. Ideálně ve lhůtě tří dnů, aby nevznikla mezera v nároku na důchod. Pokud nemáte jinou práci, vzniká nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti. Její délka je závislá na věku nezaměstnaného. Do 50 let máte nárok na pět měsíců podpory, od 50 do 55 let na devět měsíců a od 55 let na dvanáct měsíců. Roli hrají ale i další parametry, primárně důvod ukončení pracovního poměru. Pokud to bylo na vlastní žádost bez udání důvodu, je dávka snížená na 45 procent ze standartní podpory. Existují specifické situace, kdy nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká, například pokud je nezaměstnaný ve výkonu trestu.

Tomáš Smolík|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Má zaměstnanec nárok na návštěvu lékaře v pracovní době?
Nárok má, ale je specifický. Je upraven nařízením vlády k zákoníku práce. Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytuje pouze na nezbytně nutnou dobu za předpokladu, že ošetření je provedeno v zařízení nejbližším k bydlišti, nebo pracovišti zaměstnance. Důvodem je, aby si zaměstnanec neudělal celodenní výlet přes celou republiku kvůli banálnímu vyšetření. Pokud by se přece jen rozhodl takovou cestu podniknout, bude mu zaplacen pouze čas strávený u lékaře, nikoli doba strávená na cestě.

Může být zkušební doba libovolně dlouhá, pokud to obě strany ve smlouvě podepíší?
Nikoli, zkušební doba je v zákoníku práce stanovena na maximálně tři měsíce. Platí jedna výjimka – pokud by zaměstnanec byl během zkušební doby v pracovní neschopnosti, pak se prodlouží o dobu nemoci.

Škoda způsobená při pracovní činnosti. Do jaké výše ji musí zaměstnanec uhradit?
Je to 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku. Bavíme se o škodě z nedbalosti, tedy neúmyslné. Pokud jsou zaměstnanci svěřeny nějaké pracovní nástroje nebo ochranné pomůcky, je podmínkou, aby měl uzavřenou dohodu ohledně odpovědnosti za tyto hodnoty. Potom by se postupovalo podle dohody, nemuselo by se jednat o zmíněnou hodnotu 4,5násobku. Dohoda je v tomto případě podmínkou.

Některé firmy i po covidu setrvávají ve větší míře u home office, jiné to naopak nechtějí, přestože zaměstnanci mají zájem. Když firma práci z domova odmítá, má na ni zaměstnanec přesto nárok? Existují vůbec nějaká pravidla?
Pravidla v zákoníku práce nejsou. Existuje pouze jeden paragraf 317, a i ten stanovuje home office poměrně volně, což ukázala i praxe během covidu. Zaměstnavatelé buď vydali interní směrnici, kde si nastavili pravidla pro práci z domova, nebo uzavírali dohody přímo s konkrétními zaměstnanci. Záleží tedy primárně na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

A jaké jsou náležitosti pracovní smlouvy či dohody o ukončení pracovního poměru? Co dělat, když zaměstnavatel nemá peníze na vyplacení mzdy? Celý rozhovor s Tomášem Smolíkem si poslechněte online.