Kývli jste na něco po telefonu? I když pak nakonec nic nepodepíšete, může vás to stát peníze

Ředitelka Oblastního inspektorátu České obchodní inspekce pro Jihočeský kraj a Vysočinu Martina Střihavková upozorňuje, že smlouva může být i ústní a na dálku. „I po telefonu je možné platně a účinně uzavřít smlouvu. To si ne každý spotřebitel uvědomuje a domnívá se, že když nic nepodepsal, nic písemně neodsouhlasil, tak k uzavření smlouvy nedošlo. Ale není to tak. Podle občanského zákoníku je opravdu možné uzavřít smlouvu i po telefonu,“ říká.

Martina Střihavková|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Tento komunikační kanál zprostředkovatelé energií, anebo i jiných služeb, často a rádi využívají. „Při hovoru spotřebitel souhlasí se zněním smlouvy i s tím, že následně podepíše zprostředkovateli plnou moc. A když mu přijde obálka s textem smlouvy i s plnou mocí, kterou by měl podepsanou poslat zpátky, tak si řekne: Ale vždyť jsem zatím nic nepodepsal, tak na to reagovat nebudu a bude to,“ vypráví Martina Střihavková.

Jenže to je podle ní omyl: „Tímto spotřebitel nechá marně uplynout čtrnáctidenní lhůtu, kterou má na to, aby mohl od smlouvy odstoupit. A tím je smlouva platná, účinná, a tím pádem má i zprostředkovatel nárok na zaplacení smluvní pokuty.“

Pokuta vyplývá právě z této ústně uzavřené smlouvy. A týká se toho, že spotřebitel jako jedna ze smluvních stran neudělal to, k čemu se při telefonátu zavázal, tedy nepodepsal smlouvu a neposlal plnou moc zprostředkovateli.

Dělat mrtvého brouka nepomůže

„Mnohdy jediným účelem ze strany zprostředkovatele je právě získat tuto smluvní pokutu. Může se pohybovat v tisících korun za jedno odběrné místo, obvykle jsou to dva, tři ale i pět tisíc korun,“ upozorňuje ředitelka inspektorátu České obchodní inspekce.

Nárok na smluvní pokutu zprostředkovateli vzniká bez toho, aniž by došlo ke spotřebě, tedy v případě energií k jejich odběru. „Zprostředkovatelé energií nejsou dodavateli. Až následně by začal dodavatel energii dodávat. Ale protože spotřebitel nepodepsal smlouvu, nevrátil plnou moc, k dalšímu propojení nedošlo. Smluvní pokuta vyplývá z toho, že spotřebitel nepostupuje podle zprostředkovatelské smlouvy,“ vysvětluje Martina Střihavková.

Kdyby chtěl člověk smlouvu vypovědět, protože si odběr služeb nebo zboží rozmyslel, musí to stihnout do čtrnácti dnů a musí to dát zprostředkovateli aktivně vědět. „Nemusí udávat vůbec žádný důvod, ale je opravdu nutné, aby tento projev své vůle druhé straně do čtrnácti dnů doručil. Tím ta smlouva přestává platit a zprostředkovateli nevznikne na smluvní pokutu nárok,“ uvádí Martina Střihavková.

Čtěte také

Nejen opuštěné chaty a chalupy. Zloděje lákají i domy v satelitech, které se přes den vylidňují

Jestliže už smlouva vešla v platnost, odvolání proti pokutě může být těžké. „Záleží na tom, jak je koncipovaná smlouva a co vše bylo řečeno během onoho telefonického hovoru. To právě bývá předmětem kontrol České obchodní inspekce, která si na základě podnětů od spotřebitelů vyžádá telefonáty, které bývají nahrávané, a sleduje, zda zprostředkovatel splnil veškeré podmínky, které jsou i z jeho strany nutné, aby smlouva mohla být platná,“ objasňuje Martina Střihavková.

Ani odstoupení od smlouvy po uplynutí čtrnáctidenní lhůty podle ní nemusí být snadné. „Opět záleží na každé smlouvě. Je důležité vstoupit v jednání se zprostředkovatelem. Pokud spotřebitel není schopen řešit situaci sám, měl by se obrátit na někoho v rodině, kdo mu pomůže, anebo na nějakou spotřebitelskou organizaci. Může využít i subjekt mimosoudního řešení sporů,“ dodává.

Problematika zprostředkovatelů energií nově přechází na Energetický regulační úřad, a tak právě on je tou organizací, která může spotřebitelům pomoci nejúčinněji. Určitě je ale neodmítnou a nějakým způsobem nasměrují i další spotřebitelské organizace, včetně České obchodní inspekce. Rozhovor s její oblastní ředitelkou Martinou Střihavkovou si poslechněte online.