S dědictvím po neznámé tetě z Ameriky se u nás ještě nesetkala. Naopak za oceánem hledá notářka dědice často

22. září 2022

Okolnosti dědění – co se vůbec dědí, na koho připadá jaký podíl, jak je to se společnými účty nebo třeba s účtem na sociálních sítích. O tom ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice mluvila Vladimíra Kotrlíková, táborská notářka a prezidentka Notářské komory v Českých Budějovicích. Došlo i na otázku, jak často se stává, že se nečekaně objeví pohádkové dědictví po zapomenutém předkovi z druhého konce světa.

„Mně osobně se taková náhoda na stůl nikdy nedostala. My spíš v současné době řešíme tyto otázky z obrácené strany. Máme problematiku dodatečných projednání dědictví, kdy se stále ještě dohledávají dědicové osob, které zemřely třeba před druhou světovou válkou a jsou na ně evidovány pozemky v katastru nemovitostí,“ líčí Vladimíra Kotrlíková.

Notáři po celé republice se tak podle ní v současné době stávají detektivy. „Pátráme po dědicích, kteří často žijí někde v Americe, ani nevíme, kde a jestli vůbec žijí a jestli mají potomky. Takže je to spíš obráceně – máme majetek v České republice a hledáme dědice v zámoří,“ popisuje.

Klíčem pro takovou detektivní práci je bádání v archivech. „Máme k dispozici státní oblastní archiv v Třeboni, pak jsou tu jednotlivé archivy v bývalých okresních městech, dále píšeme na centrální evidenci ministerstva vnitra a hledáme i různé další zdroje. Tak sbíráme první nitky rodokmenů a od nich se odvíjí další informace,“ líčí.

Čtěte také

Právě sestavení rodokmenu je podle Vladimíry Kotrlíkové často jediným bonusem pro právoplatné dědice. Zapomenutý majetek, o který se jedná, je totiž většinou marginálního charakteru – kousek rozdělené cesty, „odstřižek“ nějakého pozemku, který kdysi majitelé zapomněli převést.

Složité pátrání po dědicích je tedy často neúměrné výsledku. „Dozvíme se třeba, že ten člověk před padesáti lety emigroval, žil tam a tam. A v případě, že ta cesta potom nemá konce, lze si pomoci vyhláškou o ustanovení opatrovníka dědici neznámého pobytu. Ta je zveřejněna na úřední desce soudu, a jestliže se případný dědic nepřihlásí, tak už se k němu v dědickém řízení nepřihlíží,“ dodává notářka.

V těchto případech se ale podle ní vždycky někdo z potomků najde: „Tím, jak to úmrtí bylo před dávnými lety a rozvětvovala se rodina, tak se vždycky někdo najde, tam to řešení má. Ale obecně, pokud se nenajde žádný dědic, tak dědictví připadá jako odúmrť státu,“ vysvětluje.

Celý rozhovor s notářkou Vladimírou Kotrlíkovou o problematice dědění si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová