S dědictvím po neznámé tetě z Ameriky se u nás ještě nesetkala. Naopak za oceánem hledá notářka dědice často
Okolnosti dědění – co se vůbec dědí, na koho připadá jaký podíl, jak je to se společnými účty nebo třeba s účtem na sociálních sítích. O tom ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice mluvila Vladimíra Kotrlíková, táborská notářka a prezidentka Notářské komory v Českých Budějovicích. Došlo i na otázku, jak často se stává, že se nečekaně objeví pohádkové dědictví po zapomenutém předkovi z druhého konce světa.
„Mně osobně se taková náhoda na stůl nikdy nedostala. My spíš v současné době řešíme tyto otázky z obrácené strany. Máme problematiku dodatečných projednání dědictví, kdy se stále ještě dohledávají dědicové osob, které zemřely třeba před druhou světovou válkou a jsou na ně evidovány pozemky v katastru nemovitostí,“ líčí Vladimíra Kotrlíková.
Notáři po celé republice se tak podle ní v současné době stávají detektivy. „Pátráme po dědicích, kteří často žijí někde v Americe, ani nevíme, kde a jestli vůbec žijí a jestli mají potomky. Takže je to spíš obráceně – máme majetek v České republice a hledáme dědice v zámoří,“ popisuje.
Klíčem pro takovou detektivní práci je bádání v archivech. „Máme k dispozici státní oblastní archiv v Třeboni, pak jsou tu jednotlivé archivy v bývalých okresních městech, dále píšeme na centrální evidenci ministerstva vnitra a hledáme i různé další zdroje. Tak sbíráme první nitky rodokmenů a od nich se odvíjí další informace,“ líčí.
Čtěte také
Právě sestavení rodokmenu je podle Vladimíry Kotrlíkové často jediným bonusem pro právoplatné dědice. Zapomenutý majetek, o který se jedná, je totiž většinou marginálního charakteru – kousek rozdělené cesty, „odstřižek“ nějakého pozemku, který kdysi majitelé zapomněli převést.
Složité pátrání po dědicích je tedy často neúměrné výsledku. „Dozvíme se třeba, že ten člověk před padesáti lety emigroval, žil tam a tam. A v případě, že ta cesta potom nemá konce, lze si pomoci vyhláškou o ustanovení opatrovníka dědici neznámého pobytu. Ta je zveřejněna na úřední desce soudu, a jestliže se případný dědic nepřihlásí, tak už se k němu v dědickém řízení nepřihlíží,“ dodává notářka.
V těchto případech se ale podle ní vždycky někdo z potomků najde: „Tím, jak to úmrtí bylo před dávnými lety a rozvětvovala se rodina, tak se vždycky někdo najde, tam to řešení má. Ale obecně, pokud se nenajde žádný dědic, tak dědictví připadá jako odúmrť státu,“ vysvětluje.
Celý rozhovor s notářkou Vladimírou Kotrlíkovou o problematice dědění si poslechněte online.
Související
-
500 korun měsíčně za každého potomka. Lidé, kteří vychovávali děti, budou pobírat vyšší důchod
Důchodci si za poslední rok polepšili o tisíce korun. Loni v prosinci dosahovala průměrná výše důchodu 15 400 korun, díky valorizacím už se zvýšila zhruba o 2 500 korun.
-
K lékaři v pracovní době můžete, ale jen do nejbližšího zařízení. Pravidla pro home office nejsou
Co dělat při ztrátě zaměstnání? Jak dlouhá může být zkušební doba? Mohou zaměstnanci požadovat home office? Na časté otázky odpovídá specialista na pracovně-právní vztahy.
-
Kolem deseti profesí se sejde u jednoho případu, popisuje výjezd k ostatkům těla policejní mluvčí
228 policistů chybí na jihu Čech. Krajské ředitelství proto zahájilo náborovou kampaň „Práce 158x jinak“. Chce přilákat hlavně mladé a ukázat, že práce u policie je pestrá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
