Husákovy děti potřebují stabilitu, generace Z vidět v práci smysl. Nové trendy ovlivňují pracovní trh
Nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii má Česká republika, za námi jsou Polsko a Německo. Naopak z hlediska výše platů jsme na opačné straně spektra, při přepočtu na euro na sedmém místě od konce, jak uvádí Dana Feferlová, ředitelka Jihočeské společnosti pro rozvoj lidských zdrojů. Nové trendy ale podle ní na český pracovní trh postupně přichází, například mnozí zaměstnavatelé už běžně nabízí zkrácené úvazky.
Český pracovní trh se proměňuje nejen z hlediska profesí a přístupu k zaměstnancům, ale promítá se do něj třeba i rozdílný přístup jednotlivých generací. „Husákovy děti dodnes mají potřebu stability. Mileniálové potřebují worklife balanc, slaďování rodinného a pracovního života. A generace Z, to jsou ti, co teď přicházejí, chtějí vidět ve své práci smysl. Pro mladší generace je také mnohem jednodušší zaměstnavatele či povolání změnit,“ říká Dana Feferlová.
V Jihočeském kraji vznikl v roce 2017 Jihočeský pakt zaměstnanosti. Ten se snaží reagovat na aktuální situace. „Hledá návrhy, realizace a opatření, jak eliminovat některé nedostatky,“ vysvětluje ředitelka Jihočeské společnosti pro rozvoj lidských zdrojů.
Situace v Jihočeském kraji podle ní celkem věrně kopíruje pracovní trh v celé republice. Nejsilnějším odvětvím kraje je zpracovatelský průmysl, který zaměstnává téměř čtvrtinu všech pracujících.
„Následují obchod, zdravotnictví, sociální péče, doprava a veřejný sektor, například obrana a vzdělávání. Nejslabšími obory jsou těžba, výroba elektřiny, plynu a rozvodů. Jihočeský kraj je považován za kraj zemědělský, ale ve skutečnosti v zemědělství pracuje pouze čtyři až pět procent lidí,“ uvádí.
Problémem je nedostatek řemeslníků a technických profesí. „Vliv na to má výběr střední školy, který často ovlivňují rodiče. Nedávno jsme dělali průzkum mezi rodiči a oni sami přiznali, že i když má jejich dítko horší studijní výsledky a bylo by nasnadě ho přihlásit na učební obor, přesto trvají na tom, aby získalo maturitní vzdělání. Dokonce i tehdy, když samotné dítě jeví o učební obor zájem,“ popisuje Dana Feferlová.
Podle jejích slov se ukázalo, že cestou není nutit žáky základních škol ke studiu učebních oborů, ale osvětou ukazovat, že řemeslo je perspektivní povolání, že se nejedná o podřadnou práci a že řemeslníci si budou schopní vydělat dobré peníze.
A jak trh práce ovlivnila válka na Ukrajině nebo pandemie koronaviru? Jak se pracovní trh proměňuje v čase, o které obory je zájem a o které naopak klesá? Celý rozhovor s Danou Feferlovou, ředitelkou Jihočeské společnosti pro rozvoj lidských zdrojů, si poslechněte online.
Související
-
K lékaři v pracovní době můžete, ale jen do nejbližšího zařízení. Pravidla pro home office nejsou
Co dělat při ztrátě zaměstnání? Jak dlouhá může být zkušební doba? Mohou zaměstnanci požadovat home office? Na časté otázky odpovídá specialista na pracovně-právní vztahy.
-
Spontánní nápad na víkendové krabičky pomohl cukrářce rozjet po covidu vlastní podnikání
Jako malá milovala žloutkové věnečky, naopak nikdy nesáhla po špičce nebo indiánkovi. Dnes má Romana Liebing vlastní cukrárnu a peče hlavně lehké, svěží dorty s ovocem.
-
Slovo „učňák“ je skoro hanlivé. Když se nezmění názor rodičů a žáků, řemeslníci nebudou
Čas nejistoty, boje o každého žáka, celkového podfinancování. Tak hovoří o současném českém učňovském školství Jiří Doležal, zástupce ředitele pro praktické vyučování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
