Slovo „učňák“ je skoro hanlivé. Když se nezmění názor rodičů a žáků, řemeslníci nebudou

29. říjen 2017
Učeň, střední odborné učiliště, řemeslo, (ilustrační foto)

Čas nejistoty, boje o každého žáka, celkového podfinancování. Tak hovoří o současném českém učňovském školství Jiří Doležal, zástupce ředitele pro praktické vyučování na středním odborném učilišti Dačicích. Situaci podle svých slov vnímá velmi bolestně.

Upozorňuje, že panuje velký nesoulad. Trh práce žádá absolventy učňovských oborů, ale z řad žáků a jejich rodičů je o vyučení velmi malý zájem.

Nejvíc Jiřího Doležala mrzí, že jsou učňovské obory vnímány špatně v očích veřejnosti. „Někdy mi přijde, že slova učeň a učňák jsou skoro hanlivá a nesmí se vyslovovat. Bohužel poměrně často slyším, jak sílí tlak na všeobecné vzdělávání, ale to je podle mě nepřiměřené. Mělo by to být nastavené tak, že není ostuda nejít na školu s maturitou, ale je možnost se kvalitně vyučit a o budoucnost je postaráno,“ říká.

Situace je podle něj zvláštní. Pokud se hovoří o českém řemesle, tak většinou v superlativech, ale o učňovském školství už ne. „Musíme si ale uvědomit, že právě to školství je nositelem řemesla jako takového,“ zdůrazňuje.

Už dnes je těžké najít šikovného řemeslníka. „Je stále méně lidí, kteří chtějí vykonávat fyzickou práci, a projevuje se to v nedostatku šikovných řemeslníků a následně růstem ceny za jejich práci. Nahrává to i spekulantům, kteří nabízí nekvalitní služby,“ popisuje Jiří Doležal.

V roce 1989 šlo na učiliště 54 procent žáků, dnes jen 25

Ve školním roce 1989/1990 bylo přijato do učňovských oborů 54 procent žáků vycházejících ze základních škol, o deset let později to bylo 35 procent a v roce 2016/2017 už pouze 25 procent. „My bychom neměli za každou cenu trvat na tom, že 80 procent žáků musí absolvovat maturitu, jestliže předpoklady k ní má podle inteligenční křivky mnohem méně lidí,“ komentuje Jiří Doležal.

Učeň, střední odborné učiliště, řemeslo, (ilustrační foto)

Uvědomuje si však, že změna veřejného mínění bude zdlouhavá a náročná. Podle něj je třeba se vrátit ke zdravému rozumu a zavést určité hranice, jednotné přijímací zkoušky, podle nichž se určí, kteří žáci mají studovat gymnaziální obory a kteří mají začít učebním oborem.

Střední odborné učiliště v Dačicích se snaží o kvalitní výuku a výcvik, modernizuje vybavení, spolupracuje s firmami. Pořádá také různé akce pro veřejnost, na nichž ukazuje tradiční řemesla.

Největší naplněnost má škola v oboru opravář zemědělských strojů. „Ten má široké uplatnění. Dále se teď velice oživil klasický zemědělský obor zemědělec - farmář, zájem i o automechaniky, z gastrooborů vede cukrářská výroba. Obecně je na trhu práce velký hlad po všech našich oborech,“ dodává Jiří Doležal.

Všechny obory, které přečkaly do těchto časů, zajistí podle něj svým absolventům budoucnost. „Já bych si přál, aby i budoucnost samotných oborů byla skvělá a aby zvítězil zdravý rozum,“ uzavírá.