Rybník Rožmberk byl původně ještě větší než dnes, voda sahala až k hradbám Třeboně

28. květen 2020

Jakub Krčín se v roce 1584 rozhodl, že postaví pod Třeboní velký rybník, a to už s úmyslem, aby byl opravdu největší v tehdejším českém království. Prvenství mu zůstalo doposud, ale kdysi byl ještě daleko větší.

„Rybník byl schopen pojmout až 50 milionů kubických metrů vody a výměra údajně činila 1050 hektarů. Zajímavou zprávu máme z prvního napuštění, tehdy vyrazili formani s těžkými vozy z Jindřichova Hradce do Třeboně, jak byli zvyklí, a najednou zjistili, že je na cestě voda, takže trasu museli změnit a jeli přes Lomnici a Lišov, což byla pořádná zajížďka,“ říká Václav Rameš, ředitel Státního oblastního archivu v Třeboni.

Rožmberk sousedil na západě stejně jako dnes se Zlatou stokou a rybníkem Kaňov, tam je podle Václava Rameše údajně jeho nejkrásnější místo. Voda sahala až k hradbám Třeboně, kde jsou dnes mokrá luka, a i cesta do Stráže byla pod vodou. „Velikán Rožmberk svému tvůrci a jménu skutečně ostudu neudělal a Krčín mohl být spokojen,“ dodává archivář.

Takový rybník ale samozřejmě během dalších let potřeboval údržbu a různá vylepšení. „Hráz byla později zpevněna kamenným tarasem, který nahradil původní dřevěný. Dnešní hlavní výpust byla postavena v letech 1916 až 1918 na místě původní Krčínovy základové výpusti, má dva po vodě se rozšiřující kanály a v pravé přední části výpusti je odběr na vodní elektrárnu,“ popisuje Václav Rameš.

Dnešní rozloha Rožmberka se udává ve dvou parametrech. Katastrální výměra činí zhruba 700 hektarů a vodní plocha při hospodářské úrovni hladiny zabírá asi 490 hektarů. Rozdíl zůstává ve prospěch takzvané retence, kde by se měly rozlévat velké vody.

Čtěte také

Na více než dvoukilometrové hrázi stojí pomníček zobrazující tři do sebe zaklesnuté kapry. Připomíná tragickou událost, ke které došlo při výlovu v roce 1846. „Tehdy se zde poprali rybní strážci s pytláky a jeden pytlák zemřel. Lidé samozřejmě vinili z jeho smrti rybáře, ale pitva nakonec ukázala, že pytláka ze strachu nebo napětí zradilo srdce. Nicméně dodnes se nad pomníčkem říká, že zde byl ubit pytlák pro tři kapry, to už je síla pověsti,“ vypráví Václav Rameš.

Kromě Rožmberka zanechal rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan v jihočeské krajině velký rybník Svět, ale vybudoval i řadu menších rybníků pro odchov násadových ryb. „Všímal si také odkazu svých předchůdců a povýšil hráze největších Štěpánkových rybníků, čímž značně rozšířil jejich vodních plochu. Týká se to rybníků Dvořiště, Záblatský, Horusický, Koclířov nebo Opatovický,“ dodává archivář.

Povídání o rybníku Rožmberk a také vlastnostech a pověsti Jakuba Krčína přináší magazín Máme rádi zvířata. Dále se zastavuje u myslivecké historie související s jižními Čechami, zaměřuje se na červen jako velmi důležitý měsíc pro myslivce a přidává příběh o rybářském úlovku Blahoslava Voharčíka z Žirovnice.

Spustit audio

Související