Dnes ji vnímáme jako přírodní tok, ale Zlatá stoka je geniálně vyprojektované dílo lidských rukou

Zlatá stoka na Třeboňsku; vodní dílo, Štěpánek Netolický, povodí Lužnice, příroda
Zlatá stoka na Třeboňsku; vodní dílo, Štěpánek Netolický, povodí Lužnice, příroda

Vrcholným dílem slavného rybníkáře Štěpánka Netolického je Zlatá stoka. Je na ní napojeno 57 rybníků, tedy asi 2700 hektarů rybničních ploch. Tento vodní kanál je dlouhý 45,2 kilometrů, dva až čtyři metry široký a jeden až jeden a půl metru hluboký.

„Je třeba říci, byť je to pro návštěvníky nepochopitelné, že Zlatá stoka je umělým kanálem. I když ji vnímáme jako přírodní tok, je to dílo lidských rukou geniálně vyprojektované Štěpánkem Netolickým,“ připomíná Václav Rameš z třeboňského archivu.

Štěpánek Netolický částečně využil toho, co již v krajině bylo. „Z archivních pramenů víme, že už před rokem 1367 tady tekl potok nazývaný Strouha. Vytékal z řeky Lužnice v místě, kterému se dnes říká U Pilaře, tedy tam, kde teď z Lužnice odbočuje Zlatá stoka,“ říká Václav Rameš.

Bertiny lázně Třeboň, Zlatá stoka

„Starý vodní systém fungoval zřejmě docela dobře, ale byl zničen husitskými válkami. Něco bylo překopáno schválně a něco zaniklo, protože se o to nikdo nestaral. Později byl systém opraven, ale bylo jasné, že musí dojít k zásadní regulaci. Na tu se čekalo sto let, ale výsledek stál bezpochyby za to,“ dodává.

Vznikla podle něj dokonalá Zlatá stoka, která je složena z několika úseků navzájem navazujících a regulujích zdejší vodní systém. Napájí i vypouští vodní nádrže a je opravdovým požehnáním pro celou zdejší krajinu.

Vodní cesta dokonce i nad terénem

„Když se podíváte na mapu, uvidíte, že Zlatá stoka je skutečně ukázkou důmyslného velkorysého řešení celé vodohospodářské situace na Třeboňsku. Je zajímavá i technického pohledu, například kolem Lomnice nad Lužnicí a Kaňova je vodní cesta dokonce vedena nad okolním terénem,“ popisuje Václav Rameš.

Zlatá stoka je stavěla v letech 1505 až 1518. V prvním úseku k Třeboni šlo o úpravu původní Strouhy, dál směrem k Lomnici nad Lužnicí a Veselí nad Lužnicí se jedná o nově vytvořený úsek.

Když Štěpánek Netolický opustil původní Strouhu, začal stavět podle svého projektu. „Potřeboval vodu pro své velké rybníky Tisý, Koclířov a Kaňov. Nejprve tu stoku musel pečlivě vyměřit a vést tak, aby rybníky naplnila a šla nad zamokřeným terénem,“ vypráví Václav Rameš.

„Nešlo vůbec o nějakou jednoduchou práci, to jsou ty divy. Například u Kaňova musel být v trase nejprve navršen velký zemní val a teprve do něj vyhloubeno koryto pro stoku. Dno se vykládalo vrstvou jílu, aby neprosakovalo. Ta technologie se dodnes používá při opravách, protože nic lepšího se nevymyslelo,“ připomíná archivář.

Všude, kudy Zlatá stoka protéká, činí podle něj dobře. „Přináší čerstvou vodu a živiny důležité pro život v rybnících, navíc reguluje celý vodní systém, svádí vodu z okolních mokřadů a v případě povodní odvádí vodu z celého Třeboňska do Lužnice pod Veselím,“ uzavírá.

Povídání o Zlaté stoce z cyklu Za jihočeskými rybníky a rybníkáři přináší magazín Máme rádi zvířata. Dále pořad nabízí informace o živorodkách pro akvaristy, rady týkající se výživy psů a příspěvek posluchače z Žirovnice, který zavzpomíná na příběh s koněm z útlého dětství.

Spustit audio

Související