O majestátní rybník Bošilecký jsme málem přišli. Vysušili ho a přeměnili na pole

Bošilecký rybník při výlovu
Bošilecký rybník při výlovu

Některé rybníky dotváří charakter jihočeské krajiny už stovky let. Mezi nejstarší patří Dvořiště a Bošilecký. „Už jenom když si stoupnete na hráz, napadne vás, že musí být starobylé. To stáří tak nějak mají v sobě, ten majestát,“ říká Václav Rameš z třeboňského archivu.

Na základě dochovaných listin je podle něj možné říci, že rybník Dvořiště byl založen před rokem 1367 a že jej později v roce 1582 upravoval Jakub Krčín.

„Dnes má Dvořiště rozlohu 395 hektarů a je to jeden z nejvodnatějších rybníků. Je tam dokonce více vody než v Rožmberku, což málokdo ví,“ dodává Václav Rameš.

Hráz Dvořiště je dlouhá půl kilometru a vysoká deset metrů

Prvním majitelem byl Ješek z Kosovy Hory. „Zdá se, že původně zde asi bylo nějaké jezero, které bylo přehrazeno skalním prahem. To je dnešní hráz. Skalní práh byl ve 14. století vylámán a v něm zřízena roubená výpust,“ popisuje archivář.

Středověký charakter podle něj zůstal rybníku dodnes. „Jedná se skutečně o ojedinělé dílo. Nám Jihočechům to asi ani nepřijde, ale já jsem tam zažil fascinované cizince, pro které to bylo něco neuvěřitelného,“ komentuje.

Staré rybníky prozrazuje krátká hráz

Staré rybníky se na první pohled poznají podle toho, že mají krátkou hráz. Na Dvořišti je hráz dlouhá jen 430 metrů. „Kromě spodní výpusti jsou tam dva bezpečnostní přelivy, které slouží k odvedení povodní pod hráz rybníka. To se skutečně využilo v roce 2002, tehdy rybník byl pod takovým náporem, že už začala voda prosakovat,“ vypráví Václav Rameš.

Rybník Bošilecký byl založen před rokem 1379. Je mělčí než Dvořiště, a proto úrodnější. Jeho hráz měří pouhých 340 metrů a je v ní zajímavá výpusť kombinovaná s bezpečnostním přelivem. Hlavním zdrojem vody je Dynínský potok, rybník zabírá plocha 201 hektarů.

Když banda rybníkářská táhla vesnicí, obyvatelé se radši schovávali v lesích

Výlov rybníka Dvořiště, rybáři

Pokud mluvíme o historii rybníkářství a stavbách rybníků, je třeba zmínit Babylon a posléze Řím. Už staří Římané totiž měli rybníkářství dobře propracované a byli vzorem i pro středověk. A už tehdy chovali kapry, kteří jsou základem našeho rybníkářství.

Nechybělo ale mnoho a Bošilecký dnes v jihočeské krajině vůbec nebyl. „Nejprve ho zničili husité, obnoven byl v roce 1430 Oldřichem II. z Rožmberka, ale už rok 1431 mohl být jeho posledním,“ připomíná Václav Rameš.

Tehdy totiž v regionu působil zemědělský odborník Anton Wittmann, který vysušoval zdejší rybníky. „To byl tenkrát takový trend. Bošilecký byl vysušen a přeměněn na pole. To ale nebylo tak úrodné, takže se rozhodlo o střídavém polním a rybničním hospodářství. A když už je to asi přestalo bavit pořád napouštět a vysušovat, rozhodli, že zůstane rybník,“ doplňuje archivář.

Dalšími nejstaršími jihočeskými rybníky jsou Vlkovický, Ponědražský a Klec, kterému se také říká Flughaus.

Zajímavosti z historie jihočeského rybníkářství vypráví Václav Rameš v magazínu Máme rádi zvířata. Dále se v pořadu můžete dozvědět, co se v dubnu děje v mysliveckých honitbách a které druhy ryb se teď dají lovit.

Spustit audio

Související