Největší rybník panství vytvořil Krčín svého času u Třeboně, tehdy také Svět dostal současné jméno

Ke skutečným rybničním klenotům, které postavil Jakub Krčín, patří Svět. Práce s tímto rybníkem byla natolik svízelná a komplikovaná, že jej nejprve pojmenoval Nevděk, teprve v roce 1579 mu dal nynější jméno.

Svět patří k vrcholům Krčínova stavitelského umění, rybník je technicky dokonalý a bezpečný, byť jednou praskl. Stalo se to při povodni v roce 1890, ale to předtím praskly všechny rybníky nad ním ležící.

V roce 1574 Jakub Krčín rozšířil rybník Opatovický a připojil ho k ploše tehdejšího Nevděku. „Chtěl vytvořit největší rybník na panství. Skutečně se mu to podařilo, tento dvojitý rybník měl 380 hektarů, což bylo hodně, ovšem strach Třeboňských byl asi také velký, protože mít tolik vody nad městem nebyla tehdy žádná legrace,“ říká Václav Rameš z třeboňského archivu.

Spojení dvou rybníků přineslo i nové jméno Svět, které dal Krčín velké vodní ploše. „Jestliže byly potom rybníky zase odděleny, Svět už zůstal Světem a na ten Nevděk si nikdo ani nevzpomněl. Navíc už to ani nebylo na místě, protože ze Světa přicházelo mnoho ryb, a tím pádem i peníze,“ vysvětluje Václav Rameš.

Čtěte také

Další důležitá etapa v Krčínově životě podle něj přišla s tím, že se přesunul na Lomnicko, konkrétně k vesnici Klec. „V lesích tam přestavěl rybníky Skutek a Naděje, vybudoval nový rybník Potěšil a začal vytvářet takovou malou rybniční soustavu, která se dnes nazývá Nadějská,“ připomíná archivář.

Nadějskou soustavu označuje za velmi krásnou. „Všechny rybníky jsou napojeny na stoku, která se jmenuje Potěšilka. Byla to zřejmě soustava, které těšila rybníkáře a rybáře, a myslím, že těší i dnes. Jsou tam mělké rybníky, kde se daří plůdku a násadě, jsou to velice důležité zdroje pro velké rybníky na Lomnicku a Ponědražsku,“ dodává Václav Rameš.

Přitom jižní Čechy v minulosti o rybniční soustavu málem přišly. „Po roce 1826 byly rybníky vysušovány, ale naštěstí Schwarzenberg byl proti a už roku 1871 byly obnoveny. Nadějská soustava tak dodnes vytváří nádherné scenérie, přijet tam ráno, to je něco nádherného,“ uzavírá archivář.

Další části života a umění nejznámějšího, ale zároveň nejkontroverznějšího rybníkáře české historie se věnuje magazín Máme rádi zvířata. Dále pořad přináší téma krmení akvarijních ryb při použití zmrazené potravy a povídání o jednom z nejvzácnějších druhů zvěře u nás, kterým je tetřev hlušec.

Spustit audio

Související