První českobudějovický vysílač přivezli na konci války Němci z Brna, při květnovém povstání se stal zárodkem zdejšího rozhlasu

8. květen 2023

Rozhlasové vysílání z Českých Budějovic poprvé zaznělo 5. května 1945. Tehdejší vysílání ale ještě nebylo pod hlavičkou Českého, respektive Československého rozhlasu.

Vysílač, který měli němečtí vojáci na českobudějovické radnici, byl převezený z Brna. Fašisté nechtěli přiznat, že Brno už je osvobozené, a tak ke konci války vysílali z místnosti na radnici v Českých Budějovicích, jako by to bylo brněnské studio.

5. května se vysílače zmocnili jihočeští povstalci. Vzápětí je ale němečtí vojáci donutili vysílací pracoviště opustit. Vrátili se až 8. května. Od té chvíle už vysílání kromě technických přestávek nepřerušili.

9. května 1945 zněl éterem první přímý přenos. Hlasatelem a reportérem, který sledoval příjezd Rudé armády do města, byl člen tehdejšího revolučního národního výboru Václav Piloušek. V unikátním archivním záznamu vzpomínají na tyto dny technik Karel Fojtl a právě Václav Piloušek.

Čtěte také

O necelý měsíc později, 5. a 6. června 1945, se zástupci českobudějovického rozhlasu zúčastnili v Praze programové konference Československého rozhlasu. Stanice se tak stala součástí regionálního vysílání. Prvním ředitelem byl jmenován Bohuslav Tvrdý.

První znělkou českobudějovické rozhlasové stanice bylo prý vytrubování a noční volání věžného z Černé věže, natočené na gramofonovou fólii. Po intermezzu, kdy se při přepínání mezi regionálním a celostátním vysílání pouze pípalo, se 1. ledna 1946 stala znělkou píseň Když jsem já šel tou Putimskou branou.

Používá se dosud, byť ve změněném aranžmá. Skladba provázela jako posila a útěcha jihočeské vězně v nacistických koncentrácích. Jako symbol odkazu předešlých generací i krásy domova byla využita na rozhlasových vlnách.

Sídlem regionálního rozhlasového studia byla nejprve českobudějovická radnice, ale brzy se přestěhovalo do bývalého německého dívčího lycea v ulici U Tří lvů, kde sídlí dodnes.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.