První českobudějovický vysílač přivezli na konci války Němci z Brna, při květnovém povstání se stal zárodkem zdejšího rozhlasu
Rozhlasové vysílání z Českých Budějovic poprvé zaznělo 5. května 1945. Tehdejší vysílání ale ještě nebylo pod hlavičkou Českého, respektive Československého rozhlasu.
Vysílač, který měli němečtí vojáci na českobudějovické radnici, byl převezený z Brna. Fašisté nechtěli přiznat, že Brno už je osvobozené, a tak ke konci války vysílali z místnosti na radnici v Českých Budějovicích, jako by to bylo brněnské studio.
5. května se vysílače zmocnili jihočeští povstalci. Vzápětí je ale němečtí vojáci donutili vysílací pracoviště opustit. Vrátili se až 8. května. Od té chvíle už vysílání kromě technických přestávek nepřerušili.
9. května 1945 zněl éterem první přímý přenos. Hlasatelem a reportérem, který sledoval příjezd Rudé armády do města, byl člen tehdejšího revolučního národního výboru Václav Piloušek. V unikátním archivním záznamu vzpomínají na tyto dny technik Karel Fojtl a právě Václav Piloušek.
Čtěte také
O necelý měsíc později, 5. a 6. června 1945, se zástupci českobudějovického rozhlasu zúčastnili v Praze programové konference Československého rozhlasu. Stanice se tak stala součástí regionálního vysílání. Prvním ředitelem byl jmenován Bohuslav Tvrdý.
První znělkou českobudějovické rozhlasové stanice bylo prý vytrubování a noční volání věžného z Černé věže, natočené na gramofonovou fólii. Po intermezzu, kdy se při přepínání mezi regionálním a celostátním vysílání pouze pípalo, se 1. ledna 1946 stala znělkou píseň Když jsem já šel tou Putimskou branou.
Používá se dosud, byť ve změněném aranžmá. Skladba provázela jako posila a útěcha jihočeské vězně v nacistických koncentrácích. Jako symbol odkazu předešlých generací i krásy domova byla využita na rozhlasových vlnách.
Sídlem regionálního rozhlasového studia byla nejprve českobudějovická radnice, ale brzy se přestěhovalo do bývalého německého dívčího lycea v ulici U Tří lvů, kde sídlí dodnes.
Související
-
První budějovičtí rozhlasáci vysílali z malé místnosti na radnici. Hlasatelnu měli za slamníkem
Rozhlasové vysílání se začalo z Českých Budějovic šířit 5. května 1945, když se chýlila ke konci druhá světová válka. Atmosféru přibližuje dochovaný záznam v archivu.
-
V prvních letech vysílal budějovický rozhlas jen živě, hudební program tak narušilo vytí psa
Vypadá to, že stěžejním hlasem českobudějovického rozhlasu v jeho počátcích nebyl hlas lidský, ale zvířecí. Po letech na to vzpomínal první hlasatel Vladimír Michal.
-
Přístavbu v ulici U Tří lvů využívá budějovický rozhlas od roku 1972, studia vznikla jako dům v domě
Jihočeské rozhlasové vysílání začalo 5. května 1945 dvouhodinovým přenosem pražského povstání. Pravidelný program mělo českobudějovické studio už od osvobozování města.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
