Profesionální zpěvačkou jsem nikdy být nechtěla, říká Líba Štěrbová
Amatérská zpěvačka Libuše Štěrbová vzpomíná na své hudební začátky.
„Už v mateřské škole jsem zpívala paním učitelkám a tenhle zpěv, v podstatě pro legraci, přešel časem do účasti na různých pěveckých soutěžích,“ říká Libuše Štěrbová.
„Když jsem pak začala studovat střední pedagogickou školu, tak jsem se vrhla na hraní divadla i zpěv. A zároveň jsem se seznámila se zvukařem, který v té době zvučil Nezmary a ten mi dohodil účinkování v kapele Louže, ze které právě odešla zpěvačka,“ přibližuje angažmá v jedné z mnoha jihočeských folkových kapel.
„Zpívala jsem s nimi až do čtyřiadvaceti let, obráželi jsme tenkrát různé soutěže, Portu, byla to krásné období,“ dodává. „Ale pak jsem se vdala a zpěv jsem na čas opustila. Ne, že bych musela, ale už se mi prostě zpívat nechtělo,“ uzavírá.
V posledních letech můžete Libuši Štěrbovou slyšet zpívat pravidelně každé úterý večer. V ten čas totiž vystupuje se svými kamarády v jedné hospůdce nedaleko českobudějovického náměstí.
A její vyprávění o životě a radosti z muziky si můžete poslechnout v našem pořadu Jihočeši.
Související
-
Samuel Vašin, nejmladší duchovní Československé církve husitské
Třiatřicetiletý duchovní bydlí na rozhraní západních a jižních Čech – na faře v Horažďovicích. Věnuje se nejenom kněžské práci, ale i spoustě dobročinných aktivit.
-
Zúčastnil se 14 mistrovství světa v muškaření, vydává ale také režimem zapovězené knihy
Sportovní rybář, nakladatel, parazitolog. Zdánlivě nesourodé oblasti spojuje ve svém životě Karel Křivanec, který byl také vedoucím české reprezentace v muškaření.
-
Milan Koželuh zná Novohradské hory jako nikdo jiný, jednomu místu se ale vyhýbá
„Přišli jsme do Stříbrných Hutí přesně v den, kdy zezlátlo listí na stromech a začalo opadávat,“ vzpomíná Milan Koželuh na jedno podzimní odpoledne v Novohradských horách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Mít tři dcery a ještě řídit království, to bych se asi taky zbláznil.
Jan Herget, redaktor a editor Českého rozhlasu
Král Lear
Martin Růžek na rozhlasového Leara vzpomínal jako na jeden z nejnáročnějších úkolů své kariéry, byl pro něj mimořádně fyzicky i emocionálně vyčerpávající. Stačí se soustředěně zaposlouchat do scény bouře, a posluchač pochopí, proč asi tomu tak bylo.
