Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách. Zábavný výlet do Vysokých Tater s oblíbenou partou kamarádů
Humoristická kniha Zdeňka Šmída Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách volně navazuje na slavné a velmi oblíbené vyprávění Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii. Tentokrát se parta kamarádů vypraví do slovenských hor.
Keny, Bongo, Lucie, Sumec, Lída, Otouš, Gábina, Dana a Křižák jsou nejen vodáci, ale také horáci, kteří milují přírodu, turistiku a ctí přátelství. Když se vypraví do Vysokých Tater, je o zábavu opět postaráno.
Rozhlasová verze knihy Proč bychom se nepotili byla natočena v plzeňském studiu v roce 2017. Příběhy z druhého dílu kultovní trilogie o vodácích a horácích čte herec Jan Holík.
Zdeněk Šmíd
Zdeněk Šmíd se narodil v roce 1937 v Kdyni u Domažlic do rodiny drobných zemědělců. Hospodářství po rodičích jako jediný syn – ač si to oni sami přáli – nepřevzal. Neměl k tomu vztah a nakonec mu pomohla i politická situace. Soukromí zemědělci pár let po válce přestali existovat.
Zdeněk Šmíd se rozhodl stát učitelem. Vystudoval češtinu a ruštinu na Vyšší pedagogické škole v Plzni. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze ještě dálkově absolvoval češtinu a historii. Léta učil na základní škole, později se stal učitelem ve škole pro pracující.
V letech 1985 a 1986 pracoval jako redaktor Západočeského nakladatelství v Plzni, poté se stal spisovatelem z povolání. Od roku 1991 byl redaktorem v plzeňské Nové pravdě, po čase se opět vrátil ke svobodnému povolání spisovatele.
Sám sebe popsal jako člověka nevěrného, jenž nevydrží dlouho u jednoho zájmu. Byl vyznavačem trampingu, měl vlastní kapelu, byl vášnivým vodákem i turistou, měl rád historii. To vše mu posloužilo jako inspirace při psaní.
Vydal trilogii, která si získala velkou oblibu – Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii (1979), Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách (1984) a Proč bychom se netěšili aneb Jak se držet nad vodou (1998).
Napsal také několik knih inspirovaných česko-německými vztahy v pohraničí v průběhu 20. století – povídkový soubor Lesk a bída Čekání (2001) nebo román Cejch (1992).
Zdeněk Šmíd zemřel v roce 2011 při šnorchlování na Seychelách.
Související
-
Michaela Klevisová: Není na co čekat. Prázdninový příběh o změnách v životě dospívajícího Adama
Adam je náctiletý kluk, který žije na venkově a nejvíc ze všeho má rád přírodu. Taky by v přírodě někdy rád pracoval – u horské služby nebo jako strážce národního parku.
-
Pavla Smetanová: Příběhy z olivového ostrova. Vtipné a trefné postřehy z Korfu
Pavla Smetanová se v mládí na Korfu zamilovala do svého řeckého muže, povila mu dvě děti a rozhodla se na romantickém ostrově žít natrvalo.
-
Arnold Bennett: Šetrnost. Úsměvný příběh ze staré Anglie o tom, že někdy se vyplatí být „šetřílek“
Vdova paní Garlicková je vitální a ve svých téměř sedmdesáti letech stále šarmantní dáma se smyslem pro humor, ale spořivá tak, že by nejradši ani nevečeřela.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.