Přes tři miliony kilometrů najezdily za rok sanitky po jihočeských silnicích. Záchranáře zaměstnalo 84 tisíc případů
K bezmála 84 tisícům případů vyjížděla v roce 2023 jihočeská zdravotnická záchranná služba, urazila přes tři miliony kilometrů. Podle mluvčí Zuzany Fajtlové stále platí, že nejčastější jsou případy z okruhu interních onemocnění, kdy dochází ke zhoršení stávajícího onemocnění – cukrovka, vysoký tlak, srdeční obtíže, dušnost a podobně, a to zpravidla u starších pacientů.
Často ale záchranka vyjíždí i k úrazům, mozkovým mrtvicím, infarktům myokardu, alergickým reakcím a nezřídka také popáleninám.
„Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje je rozdělena podle okresů na sedm oblastních středisek s 35 výjezdovými základnami. Z těch za nepřetržitého provozu, v jakýkoliv den v roce, v jakékoliv denní či noční hodině a za všech meteorologických podmínek, vyjíždí 56 pozemních posádek. Nedílnou součástí této sítě přednemocniční neodkladné péče je také vrtulník letecké záchranné služby s volacím znakem Kryštof 13, který sídlí v Plané u Českých Budějovic,“ upřesňuje Zuzana Fajtlová.
Jednou z operátorek, které přijímají hovory na lince 155, je Lenka Dvořáková. „Operátor dopředu nikdy neví, o jak naléhavý případ se bude jednat. Může jít o stav akutní, nebo pouze o chronické potíže, které se v dnešní době bohužel rozmáhají,“ říká.
Podle závažnosti případu musí operátor vyhodnotit, jakou posádku na místo pošle. Zda pouze řidiče se záchranářem, nebo i lékaře, popřípadě vrtulník.
Čtěte také
První informace, kterou je potřeba po zavolání záchranky operátorovi sdělit, je pacientova adresa. „Volající se občas podivují, že nás zajímá bydliště. Začnou většinou tím, co jim je. Pro nás je ale nejdůležitější adresa a stav vědomí pacienta. Pak můžeme vyslat sanitku a mezitím zklidnit volajícího a pracovat s ním,“ vysvětluje Lenka Dvořáková.
„Pokud se jedná o chroniky, ti jsou schopni vám odvyprávět, co všechno celý den dělali, co jedli. Operátor musí takový hovor utnout, zkrátit a ptát se na aktuální potíže, které mají teď,“ doplňuje zkušená operátorka.
Operační středisko nahlásí posádce záchranky výjezd k pacientovi pomocí pageru. Řidič i záchranář tak vědí, o jak naléhavý případ se jedná. „Na pageru se nám objeví indikace. Naléhavost případu se označuje zkratkami N1, N2 a N3, přičemž k N1 vyjíždí zpravidla i lékař. Jedná se o pacienty ohrožené na životě,“ upřesňuje řidič záchranného vozidla Jiří Lukáš.
Celý pořad o Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje si poslechněte online. Připravila Hana Šoberová.
Související
-
Jihočeská záchranka denně přijme asi 640 tísňových volání. Už během hovoru většinou vyjíždí posádka
Potřebujete rychlou zdravotní pomoc? Pak asi zavoláte linku 155. Co se ale v tu chvíli stane? Jak to vypadá v operačním středisku záchranářů? A kam se člověk vůbec dovolá?
-
Operátorka jihočeské záchranky zvládla po telefonu vést porod koncem pánevním. Dostane za to ocenění
Jen málokdy porodí žena koncem pánevním mimo nemocnici. A skutečnou raritou je odvést takový porod na dálku po telefonu. Šestadvacetileté Kristýně Vlkové se to podařilo.
-
K Lipnu jezdí statisíce lidí. Jako vodní záchranáři tu ale působí pouze dobrovolníci ve svém volnu
Desítkám lidí, kteří se dostanou do potíží na přehradě Lipno, pomohou každý rok dobrovolní vodní záchranáři. Neměla by být ve vyhledávané lokalitě profesionální posádka?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
