Římovu na Českobudějovicku se léta říká český Jeruzalém. Svůj původ to má v poutním areálu s kostelem Svatého Ducha a Loretánskou kaplí, ale také v pašijové křížové cestě s 25 zastaveními.
Pokud si chcete unikátní areál prohlédnout, máte možnost ještě během této turistické sezóny, pak se jeho brány na dva roky zavřou.
„Začínají výběrová řízení na firmy, které areál obnoví. Stavební práce by měly začít na jaře 2020 a skončit na podzim 2022. Budou se týkat kostela, kaple, ambitů, ohradní zdi i jednotlivých pašijových zastavení,“ potvrzuje mluvčí českobudějovického biskupství Miroslav Bína.
Projekt počítá i s restaurováním. Obnovy se dočkají varhany, mobiliář, nástěnné malby, lunetové obrazy, sochy i kovové předměty jako kalichy a svícny. Celá obnova římovského areálu vyjde na téměř 100 milionů korun, naprostou většinu by měly pokrýt evropské dotace.
Podle faráře Jakuba Zentnera byl předobrazem římovského areálu skutečně Jeruzalém. „Podle tradice se Ježíš Kristus zjevil jednomu jezuitovi a jednomu kapucínovi a přál si, aby na tomto místě byl spasen jeho lid. Ti dva to pochopili tak, že zde mají postavit poutní místo. Kapucín se vydal do Jeruzaléma a udělal si tam přesné plány. Krajina se prý také trochu podobala té ve Svaté zemi,“ vypráví.
Farář upozorňuje na místní Loretu, tedy kopii domku, ve kterém podle tradice žila Svatá rodina. „Loreta v Římově kopíruje podobu originální lorety, která byla přenesena do italského města Loreto. Zajímavá je tím, že zatímco italské Loreto několikrát vyhořelo, tak Římov nikdy nevyhořel a díky tomu tady máme tu kopii ze začátku 17. století, což už ani v Itálii nemají,“ vysvětluje.
Celkem čtrnáct nových zastavení s výjevy z ukřižování Ježíše Krista lemuje cestu od Českých Žlebů ke Stožecké kapli na Šumavě. Místní tam obnovili křížovou cestu, která zanikla během totality.
Unikátní jsou i bohoslužby, které se v Římově konají. „Modlitby u jednotlivých kaplí pašijové cesty jsou stejné jako v 17. století, je to nepřerušená tradice starých písní ve staré češtině, starých modliteb, ke kterým se lidé čtyřikrát do roka vracejí bez ohledu na to, jak se mění režimy. Také zdejší řád slouží mši svatou tak, jak to bylo běžné v 17. století,“ připomíná Jakub Zentner.
Během oprav se budou bohoslužby v konat náhradních prostorách. Po dobu uzavření kostela by mohly být i v některých kaplích pašijové cesty.
Cílem celé rekonstrukce je podle Miroslava Bíny větší zpřístupnění areálu veřejnosti. „Návštěvníci dnes mohou na vlastní oči vidět, v jak špatném technickém stavu to tam je. My chceme, aby to bylo pro lidi bezpečné a mohli jsme areál víc otevřít. S tím však souvisí také opatření proti případným zlodějům a vandalům, takže se počítá s instalací nějakého elektronického ochranného systému,“ uzavírá.
Desítky milionů korun bude stát obnova poutního areálu v Římově na Českobudějovicku. Loretánská kaple, ambity a 25 zastavení na křížové cestě v krajině kolem Římova...
Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě a nedaleký hornorakouský premonstrátský klášter Schlägl. Pojí je společná historie, poslání, ale zcela odlišná je jejich současnost.
O Velikonocích si uděláme virtuální cestu po Šumavě a vydáme se v archívních nahrávkách za Karlem Klostermannem, poté do Volar a nakonec do Hořic na Šumavě.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
