Válka a komunistický režim poničily klášter ve Vyšším Brodě. Vše ještě zhoršily zdlouhavé restituce

19. listopad 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mniši v klášterním kostele

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě a jen několik desítek kilometrů vzdálený hornorakouský premonstrátský klášter Schlägl. Pojí je bezprostřední sousedství, společná historie i podobné poslání, ale zcela odlišná je jejich současná situace.

Zatímco klášter na rakouské straně hranice vzkvétá hospodářsky i kulturně a chystá se na velkolepé oslavy 800 let od založení, vyšebrodský klášter dává až téměř 30 let po pádu komunistického režimu dohromady zdevastovaný majetek.

„V roce 1941 byl klášter poprvé zrušen, mniši byli vyhnáni, hodně jich šlo do koncentráku. V roce 1945 se vrátili ti, co přežili, a v roce 1950 byli vyhnaní komunisty, což trvalo čtyřicet let. Pak se ale navíc pořád protahovaly restituce a dalších 25 let budovy chátraly. Nikomu to nic nepřineslo, jenom zbytečné ztráty,“ připomíná převor vyšebrodského kláštera Justin Berka.

Cisterciáci se až před nedávnem mohli pustit do obnovy gotického mlýna nebo barokní stodoly, ve které chtějí vybudovat kotelnu. „Staví se to celé znovu. Když jsme dostali nazpět lesy, rozhodli jsme se, že budeme klášter vytápět štěpkou,“ vysvětluje převor.

Součástí kláštera ve Vyšším Brodě je i nejstarší pivovar v jižních Čechách, první zmínka o vaření piva pochází z roku 1386. Pivovar byl vrácen cisterciákům až v roce 2015 při poslední vlně restitucí. „Dal by se lépe zachránit, kdybychom ho mohli obnovovat hned od 90. let. Teď jsme alespoň zakryli střechu a budeme hledat finanční prostředky,“ dodává Justin Berka.

Obnova zdevastovaného klášterního majetku znamená hodně práce, ale samozřejmě také velké náklady. „Lidé si myslí, jak jsme bohatí, když jsme dostali restituce, ale není to pravda. Finanční náhrady jsme nedostali, máme zpět jen to, co zbylo - lesy a rybníky. Musíme tedy hledat fondy, shánět peníze, kde se dá,“ zdůrazňuje převor.

Pohled na nádvoří opatství v době návratu cisterciáků po roce 1989

Část klášterního areálu, která byla řádu vrácena hned v roce 1991, už je opravená. „Chodí sem mnoho turistů, máme klášterní prodejnu, kavárnu, jsme velmi vyhledávaní a je to radost i pro lidi, že se klášter obnovuje. Jak se tvrdí, že je nějaká zášť vůči církvi, tak já to necítím. Lidé, co sem chodí, nám přejí,“ říká Justin Berka.

V současné době žije ve Vyšším Brodě pět mnichů, další zájemci se připravují a komunita se tak pomalu obnovuje.

Klášter na druhé straně hranice propojuje duchovno s byznysem

Zatímco ve Vyšším Brodě nemají finance ani na záchranu všech klášterních budov, na druhé straně Šumavy v rakouském premonstrátském klášteře Schlägl investovali 12,5 milionů eur do nové kabinové lanovky ve svém skiareálu Hochficht.

Klášter Schlägl, v česku známý jako Drkolná, už třicet let spravuje opat Martin Felhofer. Společně s 38 mnichy se stará o duchovní správu, hospodářský rozvoj a také kulturní aktivity.

Klášter v hornorakouském Schläglu, v Čechách známý jako klášter v Drkolné, nabízí prohlídky pro veřejnost dvakrát denně

Rakouský klášter byl založen na počátku 13. století a zažil dvě temná období. „V 17. století vyhořel a druhé špatné období přišlo v roce 1941, kdy byl klášter za druhé světové války v německé správě. Pak už byla jen doba rozkvětu,“ říká Martin Felhofer.

Duchovno a byznys podle něj patří k sobě. „Jdeme s dobou. Provozujeme pivovar, ze zisků platíme provoz a údržbu kláštera, staráme se o 26 far, máme seminární centrum přímo v klášteře s kapacitou 40 lůžek. Jsme tady 800 let a chceme tady být dál. Zaměstnáváme 180 lidí a v zimní sezoně na Hochfichtu další. Provozujeme lesní správu, máme gastronomické provozy a vyrábíme ve vodní elektrárně elektřinu. Dokážeme se sami uživit a ještě jsme tu pro lidi v regionu - kulturně, hospodářsky i duchovně,“ vyjmenovává.

Klášter v hornorakouském Schläglu je významným zaměstnavatelem i atrakcí pro turisty

Klášter v hornorakouském Schläglu, v Čechách známý jako klášter v Drkolné, nabízí prohlídky pro veřejnost dvakrát denně

Na úpatí rakouské části Šumavy, v hornorakouském městě Schlägl se před necelými 800 lety usídlili premonstrátští mniši. Za dlouhá staletí zažili horší časy, včetně krutých zim, velkého požáru a války. Nyní se památka, v Čechách známá jako klášter v Drkolné, chystá na velkolepou oslavu narozenin.

Českým bratrům radí, aby byli otevření ke společnosti. „Je třeba ukázat dobrou vůli, že pokud jsem schopný něco vydělat, budou z toho mít něco i oni. Můžu to s nimi sdílet třeba jen tím, že opravím klášter a pro společnost je to nějaká hodnota,“ doplňuje Martin Felhofer.

Téma církevních restitucí je v Čechách poměrně kontroverzní a mnoho lidí se ptá, jak je možné, že církve byly v minulosti tak bohaté. „Na začátku byla panovnická, měšťanská nebo šlechtická fundace. Jestliže fundátor povolal nějaké řeholní společenství, aby se mu staralo o duchovní správu a pomáhalo spravovat celou oblast, musel ho vybavit určitými prostředky. Prvotní peníze tedy byly dané tou fundací, další pak kláštery získávaly hospodářskou činností, přikupováním majetků a podobně,“ vysvětluje historik a pedagog Jihočeské univerzity Miroslav Novotný.

„V české společnosti přežívá takový pocit, že se k majetku církve dostaly nějakým pofiderním způsobem, ale není to pravda. Vše bylo podle zákona a podle práva,“ dodává.

Měla by fungovat alespoň elementární spravedlnost, říká historik

Vyšší Brod byl fundací Rožmberků. Navíc sloužil jako nekropole, kde je pohřbeno deset generací rodu, takže Rožmberkové měli k tomuto klášteru zvláštní vztah. Věnovali mu značné množství majetku, další prostředky cisterciáci získali sami, například provozováním pivovaru, který byl na svou dobu velmi moderní.

Teologický sál klášterní knihovny ve Vyšším Brodě

Rozkvět zastavila druhá světová válka, čtyřicet let komunistického režimu a pak i zdlouhavé církevní restituce. „Církevní restituce jsou především velký politický a právnický problém. Když to ale vezmeme laicky a vyjdeme z premisy, že co bylo ukradeno, mělo by být vráceno, tak je to poměrně jednoduché. Měla by tu fungovat alespoň elementární spravedlnost,“ říká Miroslav Novotný.

Myslí si, že klášter ve Vyšším Brodě má šanci obnovit budovy a materiální zázemí a rozjet různé hospodářské i jiné aktivity. Z hlediska návratu k tradičnímu poslání církevního společenství už ale tak optimistický není. „Vidím to docela problematicky, protože po roce 1989 sice došlo k obnovení náboženského života, ale církve se potýkají s odlivem věřících. Návrat ke stavu, kdy za první republiky bylo ve vyšebrodském klášteře 60 až 70 řeholníků, se asi nepovede,“ uzavírá historik.

autoři: pfr , Andrea Poláková
Spustit audio