Šesticentimetrová senzace. Milevský klášter poprvé vystavil údajný hřeb z Kristova kříže nalezený v tajné chodbě

Odborníci v uplynulých měsících hřeb podrobili důkladnému zkoumání a analýzám. „Máme potvrzeno stáří schránek, ve kterých byl nález ukryt. Jedna je ze 14. století a druhá dubová, ta zřejmě původní, je ze čtvrtého, maximálně počátku pátého století našeho letopočtu,“ uvádí geoinformatik Jiří Šindelář.

„Také máme datované zvířecí kosti nalezené ve vrstvách, které zasypaly trezorovou místnost. Jsou ze 17., 18. století. Archeologové měli představu, že někdo ukryl nález pravděpodobně v roce 1420 před husity, teď máme další indicii, že tomu tak asi opravdu bylo,“ dodává.

Relikviářová schrána s hřebem byla zdobená zlatem a stříbrem. Chyběly na ní ale drahé kameny. Důvody teď už odborníci znají. „Nějak nám tam chyběly drahé kameny, to je něco, co k těm relikviářům patří. Překvapovalo nás, že tam není nebeská modř, která přímo k Ježíši Kristu symbolicky patří, a ono se ukázalo, že tam modř je, akorát nebyla první pohled vidět. Nejsou tam velké safíry ani podobné drahokamy, ale zjistili jsme, že celá dubová schrána byla plošně natřena nejdražší modrou barvou, kterou kdy lidstvo poznalo, takzvaným pravým ultramarínem,“ líčí Jiří Šindelář.

Čtěte také

410 let po smrti Petra Voka vyvrátili archeologové další legendu. V hrobce našli rožmberské zlato

Použití ultramarínové modré barvy je podle archeologa Západočeského muzea Pavla Břicháčka v českých zemích výjimečné. „Ten relikviář sám o sobě se nápadně podobá byzantským relikviářům, v nichž skutečně bylo ukryto dřevo Svatého kříže a podobně. Není vyloučeno, že těch schrán ve zdi kostela svatého Jiljí bude více,“ říká.

Dřevěná schránka s hřebem byla ukryta v dutině v severní zdi kostela. Ta měla sloužit jako přístupová chodba s trezorovou místností. „Na zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány, je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena IR,“ popisuje Pavel Břicháček. Písmena IR znamenají latinskou zkratku pro Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Na šesticentimetrovém hřebu je křížek z jednadvacetikarátového zlata, což je typické označení svaté relikvie.

Před trvalým vystavením nálezů z tajné chodby milevského kláštera je potřeba ještě vytvořit klimatické podmínky, dokončit všechny analýzy a restaurátorské práce. „Bojujeme i o to, abychom na opravu jádra kláštera, kde bychom chtěli udělat důstojnou expozici, získali peníze Evropské unie, protože tohle není věc regionálního významu, ale skutečně to souvisí s počátky křesťanství, ale i Evropy,“ doplňuje Pavel Břicháček. Nálezy budou zatím vystavované při výjimečných příležitostech.

Svatý hřeb je jednou z takzvaných pašijových relikvií, které jsou přímo spojené s utrpením Ježíše Krista. Patří mezi ně trny z trnové koruny, hřeby, jimiž byl Ježíš přibit na kříž, nebo dřevo z Pravého kříže.