Pokud jste prodělali covid-19, můžete darovat svou plazmu, a tím pomoci k uzdravení i ostatním
Takzvaná rekonvalescentní plazma je vedle monoklonálních protilátek a Remdesiviru stále základním stavebním kamenem při léčbě covidu. Jednu ze složek své krve mohou darovat lidé, kteří v nedávné době onemocnění prodělali. Pomohou tak uzdravit se ostatním, dokonce tím mohou i zachraňovat životy.
Rekonvalescentní plazmu odebírá například centrum Plasmafera na pracovištích v Českých Budějovicích a Táboře. „Dárce se může přihlásit přímo na našich webových stránkách plasmafera.eu, kde najde i telefonní čísla. Máme pro tento účel zřízenou speciální covid linku, kde ihned podáme základní informace,“ říká ředitelka Lucie Danko.
Během tohoto prvního kontaktu se podle ní potenciální dárce může zeptat na cokoli, co ho zajímá. Ten, kdo dosud krevní plazmu nikdy nedaroval a má třeba obavy, se přesně dozví, jak odběr probíhá.
„Pokud se dárce objedná k nám do centra, musíme nejdřív zjistit hladinu protilátek proti covidu-19, které mu zůstaly a jsou právě v té lidské plazmě, kterou odebíráme. Jakmile máme výsledky a víme, že kandidát je vhodným dárcem a mohl by pomoci, zveme si ho na přímo na odběr,“ popisuje.
Čtěte také
Odběr plazmy se podle ní od klasického odběru krve příliš neliší. „Dárce musí vyplnit anamnestický dotazník, který se konzultuje s lékařem. Vlastní odběr trvá zhruba čtyřicet minut. Je časově náročnější než odběr plné krve, protože probíhá v cyklech. Je cyklus odběru a potom ještě fáze návratu, kdy se separuje krevní plazma do vaku a separují se krevní buňky, které se při návratové fázi vrací zpátky do oběhu,“ vysvětluje Lucie Danko.
Pro odběr rekonvalescentní plazmy je v současnosti udělena výjimka, darovat je možné každý týden. „Jinak se běžně plazma odebírá jednou za 14 dnů a na odběr plné krve můžete jít třikrát, maximálně čtyřikrát do roka, protože tam je zátěž na organismus větší. Odběr plazmy déle trvá, ale pro dárce je komfortnější,“ doplňuje ředitelka odběrových center.
Bezprostředně po prodělaném onemocnění je podle ní množství protilátek v plazmě nejvyšší. „Díky tomu, že už máme možnost porovnávat výsledky za delší období, víme, že množství protilátek postupem času klesá. Vhodné je darovat bezprostředně, to znamená čtrnáct dní po vyléčení z covidu a následně maximálně tři měsíce,“ uvádí.
O tom, jak krevní plazma lidí, kteří překonali covid-19, může pomoci ostatním, mluví Lucie Danko v magazínu Zdravíčko. Celý rozhovor si poslechněte online.
Související
-
Když se covid spojí s cukrovkou, je to velmi nebezpečné, varuje lékař
Už je známo, že koronavirus zvlášť ohrožuje diabetiky. Loni jich u nás zemřelo o deset tisíc víc než v jiné roky. Proč je zrovna kombinace covidu a cukrovky tak výbušná?
-
Cévní komplikace po covidu jsou mnohem pravděpodobnější než po očkování, říká lékař
Covid-19 způsobuje masivní nárůst trombotických příhod. V pořadu Zdravíčko to potvrdil specialista Cévního centra Lékařského domu Géčko v Českých Budějovicích Tomáš Hauer.
-
Po covidu mohou mít senioři potíže s pohybem, ale i pamětí. Popisují to pojmem mozková mlha
Život po prodělaném onemocnění covid-19 se vrací do normálu jen velmi pozvolna. To je zkušenost jednotlivců i organizací, potvrzuje ředitelka domova seniorů Hana Vojtová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.