Podolský most přes přehradu Orlík se znovu stal kulturní památkou. Vešel i do válečné historie

Podolský most je i turistickou atrakcí. Na zdejší vyhlídku míří mnoho lidí, například paní Naďa s přáteli. „Koupili jsme si i turistickou známku, musím ji nalepit do notýsku,“ ukazuje.

„Lidé se tu hodně fotí, hlavně na vyhlídce. Když je hezky, jsou tu dlouhé fronty,“ potvrzuje Antonie Kolářová, která prodává v kiosku.

Podle etnografa Prácheňského muzea Jana Kouby bylo o stavbě Podolského mostu rozhodnuto už v roce 1929. Pak ale nastoupila ekonomická krize, plány se posouvaly a stavět se začalo až v roce 1938.

„Do toho přišla druhá světová válka, takže stavba byla velmi komplikovaná. Visela vždycky na nitce, dalo by se říct. Nebylo jisté, zda budou práce pokračovat, jestli to německé úřady povolí. Stavba se velmi zdržela a nakonec mohla auta po mostě jezdit až od roku 1943,“ říká Jan Kouba.

Ve své době byl Podolský most největší v Čechách. A výjimečný je i třeba i dobou, ve které vznikal, a historickými událostmi, které zažil krátce po svém dokončení.

Čtěte také

Orlík by mohl být čistší díky změně administrativy a dotacím na odstraňování sedimentů z rybníků

„Přes most měla utíkat celá východoněmecká armáda, právě tady chtěla překračovat řeku Vltavu. Jenže most na jednom konci obsadili Američané, ač tudy nevedla demarkační linie, a podle dohody se Sovětským svazem řekli, že nikdo neprojde. Takže se na druhé straně mostu shromáždilo obrovské množství německých vojáků i civilistů a čekali, až přijde sovětská armáda. Už dva roky po své dostavbě vešel most do celosvětových dějin, protože tady mnoho německých vojáků padlo do sovětského zajetí,“ vypráví etnograf.

V minulosti byl most také dějištěm závodů motorek. „Motorky nejprve sjížděly dolů k původnímu mostu, cestou bylo asi 27 ostrých zatáček, které musely překonat. Pak přejely po starém řetězovém mostu. Říká se, že když jely po těch dubových pražcích, řvaly tak, že celé vltavské údolí vědělo, že se jede závod přes dva mosty,“ líčí Jan Kouba.

Podolský most přišel o památkovou ochranu administrativním pochybením. Na opětovné zařazení na seznam ho nominoval Národní památkový ústav v Českých Budějovicích. „My ho považujeme za významný příklad mostního inženýrství z období první republiky. Již v projekční fázi získal dvě ocenění,“ připomíná ředitel Daniel Šnejd.

Navíc má podle Národního památkového ústavu most významnou krajinotvornou roli a je nedílnou součástí kulturní krajiny kolem přehrady Orlík.