Orlík by mohl být čistší díky změně administrativy a dotacím na odstraňování sedimentů z rybníků

„Na rybníku Rožmberk máme připravenou tříkomorovou lagunu v blízkosti loviště. Tam sajeme každoročně tři až čtyři tisíce kubíků sedimentu,“ popisuje předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.

„Další rok, když sediment vyschne a stane se z něj taková kompostovitá hmota, ho odtud bagry vyhážeme a deponujeme na skládky. Po roce až dvou letech zrání je možné takový produkt aplikovat na zemědělskou půdu nebo přimíchat jako vstupní surovinu do nějakého substrátu,“ dodává.

I přesto představuje rybník Rožmberk největší emisní zdroj fosforu. Nejvíc této látky přitéká do nádrže Orlík řekami Skalice, Lomnice a také Lužnice, na které se kromě Rožmberku nachází i další rybníky.

Čtěte také

Hladina přehrady Orlík je o deset metrů níž než obvykle. Ukázaly se základy starých domů

Jihočeský kraj připravil studii s návrhy opatření, která by mohla situaci zlepšit. „Jsou orientovaná jednak na budování čistíren odpadních vod tam, kde ještě nejsou, na řešení problematiky odlehčování na kanalizaci, zejména v Třeboni a podobných aglomeracích. Potom se řeší otázka pozvolného odstranění sedimentů z rybničních soustav a další opatření,“ uvádí ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Tato opatření jsou ale nákladná a normy často brání jejich provedení. Místopředseda poslanecké sněmovny Jan Bartošek proto na toto téma inicioval jednání s ministerstvy životního prostředí a zemědělství.

„Součástí jednání je zjednodušení administrativy, jednak co se týká těžení sedimentů ze dna rybníků, ale současně i jejich aplikace na pole. Právě administrativa je jednou ze zásadních věcí, které limitují tuto činnost. Také dotační podpora výstavby a zkvalitnění technologií v čistírnách odpadních vod, podpora zemědělců, aby využívali tento sediment,“ vyjmenovává.

V případě, že by třeboňští rybáři získali od státu větší podporu, mohli by z rybníků odstranit až trojnásobné množství sedimentů obsahujících fosfor.