Piccolo je nesmysl. Taková káva neexistuje. Proč ji tedy některé podniky nabízí?

Espresso, káva, kávovar, kavárna
Espresso, káva, kávovar, kavárna

V pořadu Návod na etiketu jsme probrali už celou řadu témat týkajících se společenského chování. Jeden z posluchačských dotazů se vrací k druhům kávy, konkrétně se ptá na piccolo.

„Piccolo je nesmysl,“ reaguje odbornice na etiketu Alena Špačková. „Říkám to možná tvrdě, ale opravdu mi záleží na tom, aby všichni naši posluchači věděli, že název piccolo je nesmyslný, taková káva neexistuje,“ dodává.

Pak se ale logicky nabízí otázka, jak je možné, že některé podniky mají piccolo v nápojovém lístku. „Asi to vzniklo, když k nám po revoluci začali jezdit italští turisté. Italové pijí kávu jinou, a když dostávali ty velké šálky naší kávy, říkali, že chtějí piccolo, což znamená malé. Z toho vznikl název pro jakože druh kávy, ale je to nesmysl a nešvar, který se u nás rozšířil,“ vysvětluje Alena Špačková.

Jak správně jíst špagety, kuřecí stehno a rakvičku se šlehačkou?

Špagety

Při jídle narážíme na řadu momentů, kdy si nejsme úplně jisti, co dělat, aby vše bylo v souladu s etiketou a správným společenským chováním. Několik pravidel proto připomíná odbornice Alena Špačková v pořadu Návod na etiketu.

Základním druhem kávy je podle ní espresso. „Jestliže chci větší, tak řeknu espresso doppio, jestliže chci s vodou, tak lungo. A když chci opravdu malé, řeknu ristretto, to jsou skutečně dva loky kávy,“ připomíná.

Při návštěvě kavárny i restaurace jsou v dnešní době pravidla etikety volnější než dříve. „Může zvát muž ženu i žena muže. Kdo zve, vybírá restauraci a platí. V současné době může i žena vejít sama do restaurace a není to žádné faux pas,“ popisuje Alena Špačková.

Na další zvyklosti bychom ale podle ní rezignovat neměli. „I když jako žena zvu, nechám si otevřít dveře, přijmu pomoc při svlékání kabátu, nechám muže, aby mi odsunul židli. To jsou chvilky, které zjemňují a zpříjemňují celou situaci,“ uzavírá.

Spustit audio

Související