Petr, nebo Pavel? I kamarádi se někdy spletou, ale mně to nevadí, směje se nově zvolený prezident
Nově zvoleným českým prezidentem je bývalý armádní generál Petr Pavel. Na svět přišel v roce 1961 v Plané u Mariánských Lázní. Nikdy tam ale nežil. Jeho místo narození i dětství totiž silně ovlivňovala vojenská kariéra otce.
„V době mého narození otec sloužil v armádě na západní výspě, v území nikoho, v hraničním pásmu. A nejbližší nemocnice byla v Plané, takže tam jsem se ocitl. Mám to místo zapsáno v rodném listě, ale neměl jsem to štěstí, abych tam vůbec kdy žil a někoho poznal,“ vyprávěl Petr Pavel před několika lety v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice.
Otcova vojenská kariéra ho přivedla i na jih Čech. „Jedno období sloužil v Táboře. Já jsem tehdy už sice nebydlel doma, byl jsem na vojenském gymnáziu v Opavě na druhém konci republiky, ale do Tábora jsem jezdil na opušťáky,“ vzpomínal.
„Jižní Čechy mi přirostly k srdci, protože jsou, alespoň z mého pohledu, mnohem klidnější, vyrovnanější než mnoho dalších míst, na kterých se měl možnost žít. A navíc je tady krásná příroda. Nachodil jsem spoustu kilometrů po Šumavě, jezdil jsem na putovní tábory. Tam se mi moc líbilo a kdykoli mám možnost se na Šumavu vrátit, tak tam jedu rád,“ dodal.
Život ovlivňovaný tím, kam je převelen tatínek, mu v dětství zvláštní nepřipadal. „Jako dítě jsem to bral jako běžnou součást života. Naopak mi připadalo zvláštní, že některé děti žijí a chodí do školy pořád na jednom místě, protože já jsem byl každou chvíli někde jinde. Postupem času jsem si ale samozřejmě uvědomil, že to je určitý nedostatek pro dítě, protože mu chybí jakákoli kotva,“ komentoval.
Čtěte také
„To je takový negativní jev všech vojenských rodin, že je služba nejpozději během tří, čtyř let vede zase do další posádky na jiné místo. Já jsem zažil dlouhé období, kdy jsem na jednom místě nebyl déle než dva roky. Součástí vojenského života je neustálé balení, vybalování, stěhování, zvykání si na nové prostředí. Pro samotného vojáka je to asi to nejmenší, ale mnohem horší je to pro manželky a děti,“ doplnil.
Jeho jméno Petr Pavel zase svádělo k tomu, že lidé často zaměňovali křestní jméno s příjmením. „Mnohokrát jsem byl Pavlem Petrem. Dokonce se stává, že i moji kamarádi, se kterými se delší dobu nevidím, to spletou a říkají mi Pavle. Já jsem na to tak zvyklý, že mi to nedělá vůbec žádný problém. Dávno jsem se s tím srovnal,“ řekl.
Cítí se tedy být Petrem i Pavlem. „Musím říct, že moji rodiče měli smysl pro důslednost, protože bych měl z hlediska data narození asi slavit svátek na Petra v únoru, ale slavím ho na Petra a Pavla 29. června, což moje žena nemůže pochopit, dopoledne Petr, odpoledne Pavel,“ usmál se na závěr.
Celý rozhovor s nově zvoleným prezidentem České republiky Petrem Pavlem si poslechněte online. Vznikl na sklonku roku 2018, a tak v současnosti nabízí zajímavé ohlédnutí a srovnání. Tehdy bývalý armádní generál mluvil o poučení z chyb, významu NATO, nedůvěře v Rusko i vlnách migrace.
Související
-
Hysterie proti uprchlíkům je u nás uměle vyvolaná a zneužívaná, říká armádní generál Petr Pavel
Působil na nejvyšších vojenských postech, byl náčelníkem generálního štábu Armády České republiky i předsedou výboru NATO. Loni armádní generál Petr Pavel šel do výslužby.
-
Nejsem typ na novoroční předsevzetí, říká hejtman Martin Kuba. Milníků před sebou ale vidí dost
Hlavně zdraví a čas strávený s lidmi, které mají rádi, popřál ve vysílání Jihočechům jejich hejtman Martin Kuba. Poděkoval jim za to, že společně zvládli těžký rok 2022.
-
Lidská spravedlnost na všechny nedosáhne, říká vyšetřovatel, který pochytal 160 válečných zločinců
Vladimír Dzuro byl jediným Čechem u Mezinárodního trestního tribunálu a prvním vyšetřovatelem z východního bloku, který objasňoval válečné zločiny v bývalé Jugoslávii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.