Petr Kolář žil coby velvyslanec ve Švédsku, Irsku i USA. Nakonec ale zakotvil v jihočeské vesničce
Výraznou a úctyhodnou diplomatickou minulost má za sebou Petr Kolář, rodák z Českých Budějovic. Od roku 1993 pracoval zhruba po dvě dekády ve službách ministerstva zahraničních věcí jako velvyslanec v několika zemích v různých koutech světa.
Petr Kolář vystudoval folkloristiku a etnografii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nějakou dobu před sametovou revolucí z politických důvodů pracoval v dělnických profesích. Na počátku 90. let byl vědeckým pracovníkem v ústavu pro soudobé dějiny, poté zamířil na ministerstvo zahraničí.
Tři roky zastupoval Českou republiku ve Švédsku, o rok déle pak v Irsku. Pět let zastával post velvyslance ve Spojených státech amerických a dva roky nato byl českým ambasadorem v Rusku. Mezitím byl také náměstkem ministra zahraničí.
Čtěte také
Před časem nalezl druhý domov v jihočeské vesničce Dunajovice nedaleko Třeboně i Českých Budějovic, kde se stal občanem a byl zvolen i do obecního zastupitelstva.
„Kromě toho, že jsem se v jižních Čechách narodil, své jihočešství vidím v tom, že se tady cítím dobře, že jsem lokální patriot a že mohu přátele, které jsem posbíral v zemích, kde jsem pracoval a žil, sem vzít a povozit je s velkou hrdostí po tomto kraji,“ říká Petr Kolář.
„Ukázat jim zároveň Krumlov, Budějce, Landštejn, kde Schiller psal Loupežníky, Cuknštejn, který má můj kamarád Tomáš Pek, Tereziino údolí nebo moc krásné město Tábor. Jižní Čechy jsou takové líbezné a vůbec se nedivím, že si ti Rožmberkové a Schwarzenbergové připadali tak trochu extra v rámci mocnářství, že měli tento kus země jako své vlastní království,“ dodává.
Svůj pozoruhodný životní příběh se silným jihočeským pozadím vypráví bývalý diplomat Petr Kolář v cyklu Jihočeši.
Související
-
Císař se za nás přimluvil, líčí baronka, jak rodina našla po vyhnání ze zámku v Blatné azyl v Africe
Dvakrát utíkala Jana Germenis-Hildprandtová před komunismem. Nejprve jako malá holka, pak jako mladá žena. Dnes se baronka stará o zámek v Blatné, který byl rodině vrácen.
-
Karel Skalický utekl přes železnou oponu do Říma a stal se knězem. Po revoluci se vrátil na jih Čech
Život Karla Skalického by vydal na hodně obsáhlý román. Rodák z Hluboké nad Vltavou přešel za nezvyklých okolností přes železnou oponu a zapojil se do exulantských aktivit.
-
Krásná doba, kdy tanečnice mazaly chlebíčky, vzpomíná dlouholetý ředitel Laterny magiky na revoluci
Již delší dobu prožívá volné chvíle poblíž třeboňského rybníka Svět Petr Tošovský. Podstatnou část kariéry věnoval jako ekonom, producent a hlavně ředitel Laterně magice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
