Pavel Kroneisl: Šroubovák a latina
Moc rád vzpomínám na dobu svých studií na gymnáziu. Bylo tenkrát v Českých Budějovicích jediné a mělo velice dobrou pověst, hlavně díky přísnosti profesorů.
O to větší radost jsme jako študáci měli, když se nám některého člena váženého pedagogického sboru podařilo přelstít.
A tak jsme takhle jednou psali kompozici z latiny. Byl to překlad z češtiny do tohoto mrtvého jazyka, a to byla pro nás vždycky tragédie. Náš latinář, pan profesor Švec, byl sice milý, ale neodpustil nám vůbec nic.
A tak jsme vymysleli systém šroubovák. Kamarád Štěpán měl tenkrát na stejné škole sestru Jiřinu, která byla o rok výše než my, navíc premiantka třídy, která měla i latinu v malíku.
Dlouho jsme ji tenkrát přesvědčovali, aby na hodinu, kdy jsme psali kompozici, přerušila svá studia a stoupla si venku pod okno naší třídy. Nakonec se dala ukecat. A pak už šlo všechno ráz na ráz.
Přinesli jsme do školy šroubovák a pevnou režnou nit. Byl tenkrát krásný slunný den a my jsme seděli v poslední lavici u otevřeného okna. Ve druhém patře, ale to se nedalo nic dělat. Opsali jsme české zadání, papírek připevnili k přivázanému šroubováku a ten jsme na režné niti hodili z okna Jiřině.
Ta briskně vše přeložila do latiny, přivázala zpátky na šroubovák, zatahala za napnutou nit a my jsme to fofrem vytáhli nahoru. Potom už jsme jenom poprosili pana profesora, jestli bychom mohli přivřít okno, abychom mohli šroubovák, který uvízl pod parapetem, vyzvednout.
Vyšlo to na jedničku. Pro oba. Jiřině, která se později stala úspěšnou lékařkou v jedné pražské nemocnici, jsme museli slíbit, že to nikdy nikomu neřekneme. Teď je to tedy venku, ale protože je to už více než padesát let, je to dávno promlčené.
Související
-
Pavel Kroneisl: Návštěva zvěrolékaře
Asi všichni pejskaři mi dají za pravdu, když řeknu, že návštěva ordinace zvěrolékaře není nic jednoduchého. Náš první jezevčík čul jeho ordinaci na dálku.
-
Pavel Kroneisl: Nevhodné knížky
Také patříte mezi ty, kteří prožili trapasy s nevhodnými dárky? Já bohužel ano. Rád dávám jako dárek knížky. Vybírám klasicky buď podle autora, nebo podle žánru.
-
Pavel Kroneisl: Splněný dětský sen
Asi ve dvanácti letech jsem dostal k Vánocům knížku Ten druhý jsem já, kterou napsala francouzská spisovatelka Simone Martin Chauffierová. Hlavními hrdiny jsou dvojčata.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
