Palubní desku, klakson i sedačky vyměnilo Jihočeské divadlo svému oblíbenému veteránu – otáčivému hledišti v Českém Krumlově

Zatím se vstupenky prodávají do padesátiprocentní kapacity otevřené scény. Od poloviny června už ale Jihočeské divadlo počítá s možností plné návštěvnosti, tak jak to prozatím deklaruje vládní plán rozvolnění.

Vlastní záložní plán pro případ, že by všechno bylo ještě úplně jinak, vzniká podle ředitele Lukáše Průdka za pochodu. V uplynulé covidové sezóně se takto divadlo naučilo vyjíždět za diváky do kraje, streamovat představení, učit děti při on-line výuce hudební výchovu a tělocvik, ale také pomáhat při trasování nakažených koronavirem.

Ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek|foto:Miroslav Tichák, Český rozhlas

Během pandemie byl také čas vylepšit scény, včetně krumlovského otáčka. „Jednalo se o generální opravu otáčivého hlediště. Je to, jako když máte staré auto a máte ho rádi, tak ho necháte opravit. Ale ono je to pořád to staré auto, akorát se o něco víc blyští. Takže máme například nové sedačky,“ usmívá se ředitel.

Co se generálky oblíbeného veterána týče, na motor tentokrát nedošlo. „Ale řekl bych, že se změnil mozek, což je řídící kabina nahoře nad diváky, kam jsme nově umístili i pracoviště zvukaře. Ten předtím seděl v Belarii a nebyl představení přímo účasten. Slibujeme si od toho, že zvuk bude o něco lepší,“ dodává Lukáš Průdek.

Zároveň museli divadelníci na otáčku aktualizovat technologie tak, aby odpovídaly dnešním normám a požadavkům. „Pocházely ze začátku devadesátých let, kdy vše bylo ještě analogové, zatímco dnes potřebujeme techniku digitální,“ vysvětluje ředitel.

A ještě něco kromě „palubní desky“, „klaksonu“ a „tapecírunku“ Jihočeši na otáčku vyměnili? Třeba stará světla za xenony? „Touto terminologií: reflektory jsme nechali, ale vyměnili jsme kabely, které ke xenonům vedou,“ směje se Lukáš Průdek.

V rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice odpověděl i na otázku, jak vidí po zkušenostech z lockdownu budoucnost divadla jako takového: „Já jsem optimista, myslím si, že pro kulturu může být koronavirus prospěšný v tom, že si řada lidí uvědomila, jak důležitá kultura je. Jak neoddělitelně souvisí s osobním rozvojem, ale i osobním štěstím a životní náplní. Chodilo se jen do práce a domů, vlastně se nežilo. Právě to si lidé teď uvědomují a já se konce divadla neobávám.“

Celý rozhovor s ředitelem Jihočeského divadla Lukášem Průdkem si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.