Ornitologové hlásí velký úbytek racků chechtavých, významně se snížily i počty zvonků a vrabců
Některých ptáků je jako šafránu. Nejvíc se to týká zvonků, vrabců a racků chechtavých. Jejich úbytky mají na svědomí lidé, ale i jiní ptáci.
„Racek chechtavý je v posledních dvaceti letech nejrychleji ubývající druh u nás. Důvodem je i to, že ho vytlačují jiní rackové, kteří k nám původně létali jen na zimu, ale postupně zjistili, že tady je možná lépe než na mořském pobřeží. A hlavně jich je na mořském pobřeží tolik, že už se tam nevejdou,“ říká ornitolog Jiří Šebestian.
Velké druhy racků pak ničí hnízda například racka chechtavého nebo rybáka obecného. Požírají i jejich mláďata.
To ale není jediný důvod, proč racek chechtavý postupně mizí z naší přírody. „Začíná to třeba tím, že rackové vždy bývali za orajícím traktorem. Dnes to jde strašně rychle zorat, je hned hotovo a racek má jen pár hodin na to, aby si tam našel nějakou potravu, místo aby tam několik dní létal,“ vysvětluje ornitolog.
Čtěte také
Ubývají ale i vrabci. „Tam to vypadá na velikánský komplex příčin. Dokonce svého času vypsala britská královská ornitologická společnost prémii pro toho, kdo vysvětlí, proč vrabci mizí. Dodnes to nikdo nevysvětlil, ta příčina je pravděpodobně komplexní. U nás bych si vsadil zejména na to, že lidé přestali chovat slepice v otevřených výbězích, kde se vrabci vždy přiživovali. Také se zateplují domy už i na vesnicích takovým způsobem, že tam není ani mezírka, kam by se vrabčí hnízdo dalo strčit,“ uvažuje Jiří Šebestian.
Zatímco po příčině úbytku vrabců ornitologové stále pátrají, u zvonků mají už jasno. „99 procent úbytku vysvětluje rozšíření bičenky drůbeží, což je parazit, který přešel z velkochovů na volně žijící ptáky. A ukázalo se, že nejcitlivější na to jsou zrovna zvonci, a to takovým způsobem, že je nakonec zadusí. Velké množství přenosu této infekce se děje na krmítkách, protože to je místo, kde se ptáci shromažďují,“ uvádí Jiří Šebestian.
Vrabec a racek chechtavý nebo rybák nejsou ale jedinými druhy, kterých je čím dále méně. Patří mezi ně hlavně polní druhy, jako jsou stehlíci, strnadi nebo koroptve a křepelky. Naopak přibývá lesních ptáků.
Související
-
Mořští rackové byli před lety na jihu Čech vzácností, teď jich tu žijí stovky. Ničí ale rybí obsádky
Mořští rackové jsou na rybnících stejnou škodnou jako kormoráni. Rybí obsádky dokážou zničit a způsobit milionové škody. Rybáři jsou ale vůči těmto ptákům bezbranní.
-
Orlů mořských zimujících na jihu Čech je zhruba osmdesát. Nejvíc jich žije na Třeboňsku
Mořským orlům se na jihu Čech daří. Prokázalo to sčítání. V současnosti je největší populace těchto impozantních ptáků s rozpětím křídel kolem dvou metrů na Třeboňsku.
-
Bobři se rozšířili na mnoho jihočeských řek. Zanechávají za sebou pokácené stromy
Bobrům se čím dál víc líbí na jihu Čech. Zatímco ochranáři jsou rádi, Povodí Vltavy už méně. Bobři kácením stromů působí škody, které pro společnost znamenají náklady.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Útok nožem na šest lidí v Praze má dohru. Soud poslal muže na šest let do vězení
-
V Česku přibývá dětí, které nemají lékaře. ‚Máme tu časovanou bombu,‘ říká starosta Kraslic
-
Bezpečnostní kabinet Izraele doporučil příměří v Pásmu Gazy schválit. Dále o něm bude jednat vláda
-
Luční, Prádelní nebo Slunečná. V Prušánkách léta neměli oficiální ulice, teď je doplňují do registru
