Ojedinělým fenoménem v jihočeské krajině jsou třeboňské seníky. Pomáhaly sedlákům obhospodařovat podmáčená luka

12. září 2021

Třeboňské seníky jsou pojmem. Stojí uprostřed luk zhruba na půli cesty mezi historickým centrem města a Kopečkem. Jeden z dřevěných seníků je nově opravený, jiné jsou méně udržované.

„Třeboňské seníky, to je takový ojedinělý fenomén v jihočeské krajině. Jsou vlastně dokladem obhospodařování zamokřené krajiny v minulých časech,“ říká Michaela Kajerová z městského informačního centra.

Sedláci v Třeboni to totiž podle ní neměli jednoduché. „Když posekali seno na Mokrých lukách, nemohli ho odvézt, protože půda byla podmáčená a plně naložené vozy nedokázaly projet zpátky do města. Tak museli čekat až do zimy, a proto vznikly seníky. Skladovalo se v nich od léta do zimy seno, které sedláci odvezli, až když byla Mokrá luka zamrzlá,“ vysvětluje.

Čtěte také

Původně na lukách stálo asi přes 90 seníků. V 70. letech minulého století jich bylo evidováno 54 a byly vybrány ty, které bude možno zachovat. „Seníky jsou chráněny jako nemovitá kulturní památka, některé na sobě dokonce mají letopočet z doby posledních Rožmberků, takže pocházejí ze 16. století,“ uvádí Michaela Kajerová.

Dnes jsou některé seníky soukromých rukou, některé vlastní město Třeboň. „Město se stará o jejich záchranu. Postupně získává finance z grantů a snaží se o zachování původního dřeva i dalších stavebních prvků. Dokonce se snaží některé seníky vrátit na původní místa, protože během povodní odplavaly,“ doplňuje Michaela Kajerová.

Ke slavným třeboňským seníkům se vydal autor magazínu Vltavín Zdeněk Zajíček. Dále v pořadu nabízí archivní nahrávku o historickém centru Třeboně a připomenutí událostí roku 1938.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.