V jihočeském pohraničí je mnoho míst se zapomenutými osudy a příběhy, navštívíme některé z nich

Například takzvaně v předvečer letního slunovratu roku 1621 se konal Mimořádný soud nad vůdčími postavami stavovského povstání.

Druhý den, tedy 21. června jich bylo 27 popraveno na Staroměstském náměstí v Praze.

Co se týče heydrichiády, tak 4. června 1942 umírá na následky poranění při květnovém atentátu Reinhard Heydrich, 10. června vyhladili němečtí nacisté Lidice, 18. června pak zahynulo sedm parašutistů v kostele Cyrila a Metoděje, 24. června byly za pomoc při atentátu na Heydricha vyhlazeny Ležáky.

Tyto a mnoho dalších červnových událostí jsou důležitými mezníky. V dnešním Vltavínu připomenu ještě jeden, trochu zapomenutý a nenápadný.

12 června 1945 rozpracoval Zemský národní výbor první oficiální pokyny k plošnému vystěhování německého obyvatelstva. To se promítlo hlavně do pohraničí. Od roku 1918, tedy od vzniku republiky, bychom až do současnosti jen těžko hledali jiné místo, do kterého by se dějiny tak silně a opakovaně nepromítly, jako je pohraničí. Mnohdy s velice zapomenutými místy a osudy. A některé z nich si dnes připomeneme.

Na začátku výběru nahrávek do dnešního Vltavínu stál zcela nečekaně jeden krátký rozhovor, který redaktor Zdeněk Zajíček natočil s fotografem Janem Dobrovským.

Zprvu si povídali o tom, jak fotografoval natáčení filmu Nabarvené ptáče. Některé scény totiž vznikaly v jihočeském vojenském prostoru Boletice. Velice rychle ale ta fotografovaná témata zevšeobecnili.

Ve Vtavínu tedy navštívíte jak jihočeské Boletice a kostel v Boleticích s jeho někdejším správcem Gerhadem Scherhauferem, ale poslechněte si i reportáž z rozmezí Novohradských hor a Šumavy od Benešova nad Černou až po Vyšší Brod a která mapuje posledních sto let pohraničí.

A na závěr Vltavínu si připomeneme hraniční kámen, tedy Landštejn.