Od schwarzenberského knížete dostal velkou šanci, jako poděkování vymyslel unikátní plavební kanál

Interaktivní model stavby Schwarzenberského plavebního kanálu si mohou návštěvníci ovládat tlačítky na ovládacím pultu
Interaktivní model stavby Schwarzenberského plavebního kanálu si mohou návštěvníci ovládat tlačítky na ovládacím pultu
0:00
/
0:00

I přes stigma nemanželského dítěte se vypracoval až na pozici uznávaného inženýra. Rodák z Chvalšin Josef Rosenauer proslul jako autor Schwarzenberského plavebního kanálu, kterému se původně říkalo Schwarzenberský průplav.

Jedná se o velice chytře vyprojektovaný vodní kanál na Šumavě, který spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl. Měří 44 kilometrů a jeho raritou je i 400 metrů dlouhý tunel poblíž šumavské osady Jelení.

Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ale najdete ve Chvalšinách nedaleko Českého Krumlova. „Právě tady se v roce 1735 narodil stavitel kanálu, inženýr Josef Rosenauer,“ vysvětluje starosta Jiří Borský.

Návštěvníci v muzeu uvidí i sochu Josefa Rosenauera. „Předpokládá se podle dobových kreseb, že takhle vypadal. Je tu jeho figurína a ty základní nástroje, se kterými pracoval, od rýsovacího prkna přes kompasy a až po rýč, všechno podle dobových materiálů,“ doplňuje Jiří Borský.

Součástí expozice je i model průtoku celého Schwarzenberského plavebního kanálu Šumavou. Ukazuje, jak je toto unikátní vodní dílo, jehož dokončení se Josef Rosenauer nedožil, zasazené do krajiny.

Kanál vznikl kvůli dopravě dřeva

Trasa kanálu začíná u Rosanauerovy nádrže a jeho pomníku, vede přes Suchý potok, Gabrielův kámen, dolů na Jelení vrchy, dále přes akvadukt u Koňského potoka, Huťský dvůr, Josefův dvůr, Zadní Zvonkovou a až do Rakouska.

V muzeu je i místnost, jíž dominují figuríny dvou mužů tvrdě pracujících v lese. „Tato expozice je věnovaná lesnictví a práci v lese, protože účelem, za kterým byl vybudovaný Schwarzenberský plavební kanál, byla doprava palivového dřeva do tehdejšího hlavního města, tedy Vídně,“ vysvětluje Jiří Borský.

Josef Rosenauer se narodil nedaleko chvalšinského muzea, na rodném domě má i pamětní desku. „Byl nemanželským dítětem, což v první polovině 18. století znamenalo velké stigma. Nicméně dostal obrovskou šanci od schwarzenberského knížete, stal se lesním adjunktem a bylo mu umožněno studovat ve Vídni,“ vypráví Jiří Borský.

V mostu, který spojil Doudleby se světem, je zazděné pouzdro se starými dokumenty

Konstrukce mostu působí dodnes svěže a moderně i po devadesáti letech od dostavění

Na svahu po levé ruce jsou Straňany, na svahu po pravé ruce Doudleby. Mezi nimi se klene most nad údolím řeky Malše, který nese jméno Čapkův. Ne na počest spisovatele či malíře, ale poštovního úředníka.

Za to byl Josef Rosenauer svým chlebodárcům náležitě vděčný a pracoval pro ně de facto celý život. I jeho plavební kanál byl odměnou knížatům za to, jakou šanci mu dali. „Dotáhl to opravdu daleko, protože se stal i čestným občanem města Prahy a hlavního města Vídně,“ doplňuje Jiří Borský.

Chvalšinské muzeum se kromě Schwarzenberského plavebního kanálu zaměřuje na přírodu a okolí a také archeologické nálezy. Místo bylo totiž osídleno již v době laténské, byl zde na svou dobu bohatý život a jednalo se o významnou zastávku na Linecké stezce.

Do muzea v Chvalšinách nahlédl magazín Vltavín. Dále pořad přináší archivní vyprávění o Ferdinandu d’Este a jeho vztahu k Chlumu u Třeboně a Jindřichovu Hradci a také poodhaluje principy barokních zahrad.

Spustit audio

Související