Oblačno není zataženo a slabý vítr se liší od mírného. V řeči meteorologů mají termíny přesný význam

Klima se podle ní mění, ale to je přirozené od doby, kdy vznikla Země. V současné době je jenom otázkou, do jaké míry změnu ovlivňuje člověk. „Poslední staletí rozkvétá průmysl, roste koncentrace oxidu uhličitého, rostou teploty. Loňský rok měl průměrnou teplotu asi o jeden stupeň vyšší, než je předpokládaná hodnota právě před rozšířením průmyslu. Také se zvedají hladiny moří,“ uvádí.

Myslí si, že do budoucna musíme očekávat větší extremitu v počasí, kdy přijdou vlny veder, ale také tuhé zimy, silnější větrné bouře, povodně, sucha. Letošní léto naopak Eva Plášilová označuje jako normální. „Těch předchozích pět let sucha a horka normálních nebylo, normální středoevropské léto vypadá tak, jak ho teď zažíváme,“ připomíná.

Podle meteoroložky musíme očekávat větší extremitu v počasí|foto:Fotobanka Profimedia

Předpověď počasí umožňují matematické meteorologické modely, které spojují naměřená data s fyzikálními zákony. Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu využívají lokální model pro Českou republiku Aladin a také německý model. „Přihlížíme i k britskému a americkému modelu, které jsou globální. Vše porovnáváme a vkládáme tam i vlastní zkušenost, vždy je nutná účast člověka,“ dodává Eva Plášilová.

Proto podle ní není možné zcela spoléhat na mobilní aplikace předpovídající počasí. „Tam zpravidla bývá výstup jenom z jediného modelu, přičemž každý má své chyby. Je rozhodně lepší pohled z více stran, který nabízí meteorologové,“ zdůrazňuje.

Počasí na druhý předpovídají odborníci s přesností 95 až 100 procent. „Někdy se samozřejmě také stane, že nám to nevyjde. Přírodní procesy jsou tak složité, že stačí někde malá změna a celé dění v atmosféře se rozhodí,“ komentuje meteoroložka.

Běžně se předpověď připravuje na pět až deset dní dopředu. „S každým dnem klesá pravděpodobnost, že to tak nakonec bude. Dělají se i předpovědi měsíční, z těch získáme představu, jaký trend se očekává, ale rozhodně se nedají brát doslova,“ doplňuje Eva Plášilová.

Rozptylové podmínky a okluzní fronta

V řeči meteorologů slýcháme řadu termínů, které mají svůj přesný význam. Například slabý vítr se liší od mírného a čerstvého větru. „Slabý vítr je od nuly do čtyř metrů za sekundu, pak následuje mírný vítr a čerstvý vítr je od osmi metrů za sekundu,“ vysvětluje Eva Plášilová.

Pokud mluví o inverzi, znamená to, že se děje něco, co není úplně běžné. „Běžně teplota s rostoucí nadmořskou výškou klesá, ale jsou situace, kdy naopak roste, a to je právě inverzní situace. Vznikají přitom mlhy nebo nízká oblačnost a velmi těžko se pak předpovídá, kde a kdy se to rozpustí,“ popisuje.

Čtěte také

Vepřoknedlozelo obíhá ve vesmíru. Planetku s tímto názvem objevili astronomové na Kleti

Pojem rozptylové podmínky podle ní charakterizuje, jak se v atmosféře rozptyluje znečištění. „Rozlišujeme rozptylové podmínky dobré, mírně nepříznivé a nepříznivé. Dále například biopředpověď popisuje vliv aktuálního počasí na režim člověka s ohledem na jeho zdravotní stav, tam máme také tři stupně,“ dodává.

Obloha se v meteorologii dělí na osminy. „Když je pět až šest osmin pokryto oblačností, mluvíme o oblačnu. Když sedm, je skoro zataženo, a když osm osmin, tak je zataženo,“ vysvětluje Eva Plášilová.

Mezi časté termíny používané meteorology patří také teplá, studená a okluzní fronta. „Vzduchová hmota například nad jižními Čechami má vždy určité vlastnosti, teplotu, vlhkost, tlak. A když třeba nad Německem budeme mít hmotu s jinými vlastnosti, vzniká rozhraní, které se označuje jako atmosférická fronta. Těch rozlišujeme několik typů. Pokud vzduchová fronta, která sem přichází, přináší oteplení, mluvíme o teplé frontě, pokud přináší ochlazení, mluví se o frontě studené. A pokud studená fronta dožene teplou, spojí se a vzniká fronta okluzní,“ říká Eva Plášilová.

Když pak meteorolog v předpovědi uvede, že frontální systém postupuje, znamená to, že počasí bude celkem proměnlivé. Můžeme tak očekávat střídání deště se slunečním svitem.