Oblačno není zataženo a slabý vítr se liší od mírného. V řeči meteorologů mají termíny přesný význam

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Eva Plášilová, meteoroložka českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu

Předpovědi počasí pro veřejnost i speciální zákazníky, jakou jsou například silničáři nebo energetici, denně sestavují meteorologové. Na českobudějovické pobočce Českého hydrometeorologického ústavu pracuje jako vedoucí regionálního předpovědního pracoviště Eva Plášilová.

Klima se podle ní mění, ale to je přirozené od doby, kdy vznikla Země. V současné době je jenom otázkou, do jaké míry změnu ovlivňuje člověk. „Poslední staletí rozkvétá průmysl, roste koncentrace oxidu uhličitého, rostou teploty. Loňský rok měl průměrnou teplotu asi o jeden stupeň vyšší, než je předpokládaná hodnota právě před rozšířením průmyslu. Také se zvedají hladiny moří,“ uvádí.

Myslí si, že do budoucna musíme očekávat větší extremitu v počasí, kdy přijdou vlny veder, ale také tuhé zimy, silnější větrné bouře, povodně, sucha. Letošní léto naopak Eva Plášilová označuje jako normální. „Těch předchozích pět let sucha a horka normálních nebylo, normální středoevropské léto vypadá tak, jak ho teď zažíváme,“ připomíná.

Sněžení a silný vítr (ilustrační foto)

Předpověď počasí umožňují matematické meteorologické modely, které spojují naměřená data s fyzikálními zákony. Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu využívají lokální model pro Českou republiku Aladin a také německý model. „Přihlížíme i k britskému a americkému modelu, které jsou globální. Vše porovnáváme a vkládáme tam i vlastní zkušenost, vždy je nutná účast člověka,“ dodává Eva Plášilová.

Proto podle ní není možné zcela spoléhat na mobilní aplikace předpovídající počasí. „Tam zpravidla bývá výstup jenom z jediného modelu, přičemž každý má své chyby. Je rozhodně lepší pohled z více stran, který nabízí meteorologové,“ zdůrazňuje.

Počasí na druhý předpovídají odborníci s přesností 95 až 100 procent. „Někdy se samozřejmě také stane, že nám to nevyjde. Přírodní procesy jsou tak složité, že stačí někde malá změna a celé dění v atmosféře se rozhodí,“ komentuje meteoroložka.

Běžně se předpověď připravuje na pět až deset dní dopředu. „S každým dnem klesá pravděpodobnost, že to tak nakonec bude. Dělají se i předpovědi měsíční, z těch získáme představu, jaký trend se očekává, ale rozhodně se nedají brát doslova,“ doplňuje Eva Plášilová.

Rozptylové podmínky a okluzní fronta

V řeči meteorologů slýcháme řadu termínů, které mají svůj přesný význam. Například slabý vítr se liší od mírného a čerstvého větru. „Slabý vítr je od nuly do čtyř metrů za sekundu, pak následuje mírný vítr a čerstvý vítr je od osmi metrů za sekundu,“ vysvětluje Eva Plášilová.

Pokud mluví o inverzi, znamená to, že se děje něco, co není úplně běžné. „Běžně teplota s rostoucí nadmořskou výškou klesá, ale jsou situace, kdy naopak roste, a to je právě inverzní situace. Vznikají přitom mlhy nebo nízká oblačnost a velmi těžko se pak předpovídá, kde a kdy se to rozpustí,“ popisuje.

Pojem rozptylové podmínky podle ní charakterizuje, jak se v atmosféře rozptyluje znečištění. „Rozlišujeme rozptylové podmínky dobré, mírně nepříznivé a nepříznivé. Dále například biopředpověď popisuje vliv aktuálního počasí na režim člověka s ohledem na jeho zdravotní stav, tam máme také tři stupně,“ dodává.

Obloha se v meteorologii dělí na osminy. „Když je pět až šest osmin pokryto oblačností, mluvíme o oblačnu. Když sedm, je skoro zataženo, a když osm osmin, tak je zataženo,“ vysvětluje Eva Plášilová.

Mezi časté termíny používané meteorology patří také teplá, studená a okluzní fronta. „Vzduchová hmota například nad jižními Čechami má vždy určité vlastnosti, teplotu, vlhkost, tlak. A když třeba nad Německem budeme mít hmotu s jinými vlastnosti, vzniká rozhraní, které se označuje jako atmosférická fronta. Těch rozlišujeme několik typů. Pokud vzduchová fronta, která sem přichází, přináší oteplení, mluvíme o teplé frontě, pokud přináší ochlazení, mluví se o frontě studené. A pokud studená fronta dožene teplou, spojí se a vzniká fronta okluzní,“ říká Eva Plášilová.

Když pak meteorolog v předpovědi uvede, že frontální systém postupuje, znamená to, že počasí bude celkem proměnlivé. Můžeme tak očekávat střídání deště se slunečním svitem.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související