Nerýpat a nezpívat. V Blanském lese žije mnoho motýlů a šneků, ikonický holub doupňák i rys ostrovid
Od Holašovic po Český Krumlov a mezi Vltavou u Dívčího Kamene a silnicí na Chvalšiny a Lhenice se na 212 kilometrech čtverečních rozkládá Chráněná krajinná oblast Blanský les. Na rozdíl od Šumavy je sušší, teplejší a pestřejší na podloží. A tak poskytuje životní podmínky mnoha rostlinám, včetně chráněných orchidejí, i živočichům.
Patří k nim třeba 62 druhů denních motýlů nebo takzvaná malakofauna. Co to je? „To jsou šneci,“ vysvětluje jednoduše bioložka Tereza Rejnková z jihočeského regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Doplňuje, že samozřejmě nepoužila přesný zoologický pojem, ale jejím cílem i při komentovaných procházkách je, aby jí i přírodě porozuměl každý smrtelník.
„Ve Vyšenských kopcích, národní přírodní rezervaci, která je součástí Blanského lesa, ale i obecně na jižní straně chráněné krajinné oblasti, kde je hodně vápence, máme šneků mnoho. Potřebují totiž vápenec ke stavbě svých ulit. Vyskytují se tam nejenom ve velkém počtu, ale i v druhové bohatosti. Krásně nám indikují pestrost toho území,“ dodává.
Kromě šneků a motýlů, kteří jsou pro Blanský les typičtí, tu ale samozřejmě žije škála dalších živočichů. „Je tu třeba i stabilní populace chráněných druhů ryb v potocích, například vranky nebo mihule,“ uvádí Tereza Rejnková.
Ve smíšených podhorských lesích zase sídlí zajímavé vyšší organismy. „V přestárlých porostech a starých doupných stromech, například v dutinách po odpadlých větvích nebo po datlovi, hnízdí holub doupňák, což je ikonický druh Blanského lesa, jakýsi náš vlajkový živočich, který se váže přímo na zdejší typické bučiny,“ popisuje bioložka.
Čtěte také
„A v nejzápadnějších částech Blanského lesa, které navazují na vojenský prostor Boletice, se také pohybuje rys ostrovid,“ vypráví Tereza Rejnková s tím, že jde obvykle o jednoho až dva jedince na celé území. „To je naše chlouba, že tato velká šelma si tu našla domov a vyvádí tu svá koťata,“ usmívá se.
Aby se zvířatům i rostlinám v chráněné krajinné oblasti dobře dařilo, je potřeba dodržovat nejenom zákonem stanovená pravidla ochrany, ale i obecné zásady slušného chování v přírodě. „K těm patří pravidlo co nejméně rušit. My jsme vlastně v té přírodě na návštěvě. Takže si představme, že by třeba k nám domů přišla návštěva, vyrýpávala si kytky na naší zahradě a hlasitě přitom zpívala Na Okoř je cesta,“ směje se bioložka.
„Ten les sice je náš, ale zároveň je těch zvířat. Samozřejmě jim naše procházka obvykle nepůsobí žádnou újmu, naučí se žít s tím, že po cestách se pohybují ti divní, ta velká zvířata, která chodí po dvou a hlasitě u toho mluví, ale jakmile člověk zajde mimo cesty, už by se měl chovat velmi ohleduplně,“ dodává.
Celý rozhovor s Terezou Rejnkovou o Blanském lese a komentovaných vycházkách pro veřejnost si poslechněte online.
Související
-
Potoky svedené do podzemních trubek vrací Národní park Šumava znovu na povrch
Kvůli vyšší produkci dřeva a tehdejší zemědělské politice narovnával minulý režim šumavské potoky. Sváděl je i do trubek pod zem. Odborníci teď vrací toky zpátky na povrch.
-
Přibylo bordelu, a to prospívá slavíkům, vypráví ornitolog. Velký problém teď ale mají zvonci
Jiří Šebestian má v autě pořád holínky. Pracuje totiž jako ornitolog Prácheňského muzea v Písku a již mnohokrát se přesvědčil, že žádná jiná obuv v terénu neobstojí lépe.
-
Brouček z doby ledové přežil u Lipna. Je jedinečný a měli bychom se o něj postarat, říká entomolog
Jaroslav Boháč zkoumá brouky. Letos počítá střevlíky okolo Lipna, velmi zjednodušeně řečeno. Budeme-li přesnější, monitoruje střevlíka Ménétriesova v lokalitě Kaplička.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka