Nejmenší defibrilátor na světě nosí pod kůží pacient budějovické nemocnice. Přístroj sám nahodí srdce

Přístroj s názvem Rivacor 7 dokáže srovnat srdeční arytmii a zabránit zástavě srdce. Do Petrova těla jej průlomově vložil profesor Alan Bulava z Nemocnice České Budějovice. Defibrilátor plní svou funkci už několik týdnů a pacient i lékař jsou více než spokojeni.

„Moderní lékařství jde směrem k telemedicíně. To znamená, že jsme schopni sledovat pacienta na dálku, a to je příznivé pro něj i pro nás,“ vysvětluje Alan Bulava.

Podle něho je tento trend už současností, o budoucnosti ani nemluvě. Týká se nejen implantátů, které samy zasáhnou, je-li ohrožen pacientův život, ale také možnosti získávat, vyhodnocovat a uchovávat data o zdravotním stavu nemocného.

„Pacient má u sebe krabičku o velikosti mobilního telefonu, ta je s jeho implantátem v neustálém spojení, sbírá a odesílá informace a upozorňuje nás na závažné stavy,“ popisuje. I kdyby byl pacient na druhém konci světa, o jeho potížích se lékaři dozví do několika minut.

Navíc se oni i nemocný mohou spolehnout na to, že implantát krizi srdce vyřeší. „Defibrilátor umí vyslat k srdci elektrické impulzy, které zastaví arytmii, případně, jak to známe z filmů, restartovat srdce šokovými výboji,“ říká Alan Bulava.

Čtěte také

Časovaná bomba v hlavě. Na prasklou cévní výduť v mozku náhle umírá asi 250 Čechů ročně

Protože je implantát uvnitř těla, v kontaktu se srdcem, stačí mnohem nižší dávka. „Dalším benefitem je to, že moderní defibrilátor má životnost až patnáct let. A především se díky němu úmrtnost pacientů s chronickým srdečním selháváním a s rizikem náhlé srdeční smrti snížila o více než 60 procent,“ zdůrazňuje lékař.

Kdo může takový implantát získat? „Indikace není omezena věkem, ale celkovým zdravotním stavem a také úspěšností, nebo neúspěšností dosavadní léčby. Sledujeme na 1500 nejrůznějších pacientů a mezi čekateli stovky dalších,“ uvádí Alan Bulava. Dobrou zprávou je, že cena těchto stále dokonalejších technologií klesá a roste podpora ze strany zdravotních pojišťoven.

Moderní telemedicína tedy umí udělat pro srdce člověka mnohé. Co ale může udělat každý sám? Podle kardiochirurga Alana Bulavy je na prvním místě pohyb. „Měli jsme pacienta s velkou nadváhou, srdeční rytmus mu létal sem tam. Před operací jsme doporučili snížit hmotnost. Vzal to vážně, shodil čtyřicet kilo a přišel nám říct, že k operaci nenastoupí, že se cítí zdráv. A odborná vyšetření to potvrdila,“ vypráví.