Nejhorší je rozhozený vodní režim, říká odborník o dopadu klimatických změn na tradiční rybníkářství
Nejvyšší teploty v historii všech měření byly zaznamenány letos v létě na severní polokouli. Globální oteplování postupuje a přináší tlak na změny v lidském chování a kultuře. Co vyšší teploty dělají a ještě udělají s rybníkářstvím na jihu Čech? Přežije tradiční způsob chovu ryb turbulentní změny? O tom v pořadu Přímá řeč debatovali Ján Regenda z fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity a Jiří Staněk, jednatel společnosti Lesy a rybníky města Českých Budějovic.
Ján Regenda potvrdil, že změna vodního režimu v krajině vytváří tlak na rybníkáře. „Řekl bych, že z té klimatické změny je pro nás a naši krajinu nejhorší ten rozhozený vodní režim. Lze očekávat, že množství srážek, které spadnou během roku na naše území, bude stejné, respektive se mírně zvýší podle některých předpokladů. To, co musíme změnit, je způsob, jakým s vodou hospodaříme,“ řekl.
„Česká republika je střechou Evropy. Od nás voda fakticky vesměs odtéká a my ji musíme zadržet efektivnějším způsobem,“ připomněl.
Zhruba 33 procent české krajiny tvoří podle Jána Regendy lesy, které vodu dobře zadržují. Dalších 40 procent představuje orná půda, na kterou bychom se měli zaměřit. „Já někdy s nadsázkou říkám, že zemědělci by měli brát dotace na žížaly, protože žížala ukazuje zdravý stav půdy,“ komentoval.
Čtěte také
„Když je půda zdravá, zachytí vodu, která se vsákne hlubších vrstev. Když půda zdravá není, je to jenom držák na rostliny a živiny se tam dodávají chemicky, tak voda steče po povrchu, nezasakuje se a máme z toho erozi,“ vysvětlil.
Jan Staněk doplnil, že množství vody v rybnících je zásadní pro každého rybáře. „Když je vody moc, tak nám to škodí. Když je vody málo, tak nám to taky škodí. Bylo by dobré se zamyslet, jak se naše společnost snaží tento problém vyřešit. Vznikají různé programy, pro zachycení vody v krajině vyrábíme poldry, vyrábíme mokřady, různé takové bohulibé činnosti, ale já si také myslím, že zcela zásadní je zemědělství,“ dodal.
Celý pořad Přímá řeč o dopadech globálního oteplování na jihočeské rybníkářství si poslechněte online.
Související
-
Teplota stále poroste a země bude vysychat. Zmrzlíků se ale jen tak nezbavíme, říká klimatolog
Vysvětlit Jihočechům, co může náš zemědělský kraj očekávat v souvislosti s měnícím se podnebím, přijel do Českých Budějovic uznávaný klimatolog, známý blogger Radim Tolasz.
-
Vědci připravují přesun lidstva do Arktidy a Antarktidy. Možnosti pro život nabízejí, říká biolog
Lidí na planetě Zemi přibývá, už je nás osm miliard. Roste také průměrná teplota a celková ekologická zátěž. Vědci proto zkoumají možnosti osídlení chladných kontinentů.
-
Země vysychá. Dalším špatným zásahům, ale i nadbytečnému strachu má zabránit nová metodika výuky
Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity a společnost ENKI, která se v Třeboni věnuje výzkumu v oblasti životního prostředí, se snaží naučit děti správně přemýšlet o vodě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
