Je nutné lépe hospodařit s vodou, zásadní změny ale nepřichází. U nás se pořád hledají kličky, říká hydrobiolog
S vodou v české krajině je to rok od roku složitější. Je jí k dispozici míň, kvalita se zhoršuje. V pořadu Přímá řeč o tom mluvili Jan Potužák z Povodí Vltavy a Jiří Peterka z hydrobiologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Recepty, jak lépe a efektivněji s vodou hospodařit, jsou přitom podle nich známé.
Například je žádoucí zmenšit plochu jednotlivých lánů v zemědělství a také je osévat více druhy plodin než dosud. I tahle triviální rada se ale podle Jiřího Peterky obtížně prosazuje. „Moc se to nedaří. O potřebě změny zejména v zemědělské krajině se bavíme, troufám si tvrdit, posledních třicet let, ale že by se děly zásadní posuny směrem k lepšímu, to ne,“ říká.
„Myslím si, že dobrým příkladem je třeba i aktuální diskuse kolem evropského nařízení, které k potřebné změně směřuje. Opět se v našich podmínkách hledají kličky, jak se tomu vyhnout, jak zpozdit platnost a podobně,“ dodává.
Jiří Peterka považuje za důležité zásadním způsobem změnit dotační tituly. „Tak, aby ti, kdo začnou hospodařit tím žádoucím směrem, nejen zemědělci, ale i lesníci, rybáři, brali dotační tituly, které budou napomáhat zlepšení hospodaření v krajině,“ vysvětluje.
Čtěte také
Příkladem nevhodného hospodaření s vodou je míchání kanalizační vody s dešťovou. „Když přijde intenzivní srážka, město ji nedokáže pojmout, a tak voda steče po zpevněných plochách do kanálů. Problém nastává tehdy, pokud je kanalizační sít takzvaně jednotná, to znamená, že odvádí jak odpadní vody, tak dešťové,“ popisuje Jan Potužák.
V takové situaci se dešťové srážky spojí s odpadními vodami a vše směřuje na čistírnu odpadních vod. „Objem vody je leckdy tak velký, že ho čistírna není schopná přijmout. Pro takové případy má takzvané odlehčovací komory, které umožní část vody odvést do recipientu, to je nějaký tok, rybník a podobně. Pak tedy lehce naředěné odpadní vody neprojdou procesem čištění a míří přímo do řek a vodních nádrží,“ doplňuje Jan Potužák.
Celý pořad Přímá řeč o vodě a hospodaření s touto cennou surovinou si poslechněte online. Připravil Filip Černý. Hosty jsou Jiří Peterka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd, a Jan Potužák, vedoucí českobudějovické vodohospodářské laboratoře státního podniku Povodí Vltavy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
