Je nutné lépe hospodařit s vodou, zásadní změny ale nepřichází. U nás se pořád hledají kličky, říká hydrobiolog
S vodou v české krajině je to rok od roku složitější. Je jí k dispozici míň, kvalita se zhoršuje. V pořadu Přímá řeč o tom mluvili Jan Potužák z Povodí Vltavy a Jiří Peterka z hydrobiologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Recepty, jak lépe a efektivněji s vodou hospodařit, jsou přitom podle nich známé.
Například je žádoucí zmenšit plochu jednotlivých lánů v zemědělství a také je osévat více druhy plodin než dosud. I tahle triviální rada se ale podle Jiřího Peterky obtížně prosazuje. „Moc se to nedaří. O potřebě změny zejména v zemědělské krajině se bavíme, troufám si tvrdit, posledních třicet let, ale že by se děly zásadní posuny směrem k lepšímu, to ne,“ říká.
„Myslím si, že dobrým příkladem je třeba i aktuální diskuse kolem evropského nařízení, které k potřebné změně směřuje. Opět se v našich podmínkách hledají kličky, jak se tomu vyhnout, jak zpozdit platnost a podobně,“ dodává.
Jiří Peterka považuje za důležité zásadním způsobem změnit dotační tituly. „Tak, aby ti, kdo začnou hospodařit tím žádoucím směrem, nejen zemědělci, ale i lesníci, rybáři, brali dotační tituly, které budou napomáhat zlepšení hospodaření v krajině,“ vysvětluje.
Čtěte také
Příkladem nevhodného hospodaření s vodou je míchání kanalizační vody s dešťovou. „Když přijde intenzivní srážka, město ji nedokáže pojmout, a tak voda steče po zpevněných plochách do kanálů. Problém nastává tehdy, pokud je kanalizační sít takzvaně jednotná, to znamená, že odvádí jak odpadní vody, tak dešťové,“ popisuje Jan Potužák.
V takové situaci se dešťové srážky spojí s odpadními vodami a vše směřuje na čistírnu odpadních vod. „Objem vody je leckdy tak velký, že ho čistírna není schopná přijmout. Pro takové případy má takzvané odlehčovací komory, které umožní část vody odvést do recipientu, to je nějaký tok, rybník a podobně. Pak tedy lehce naředěné odpadní vody neprojdou procesem čištění a míří přímo do řek a vodních nádrží,“ doplňuje Jan Potužák.
Celý pořad Přímá řeč o vodě a hospodaření s touto cennou surovinou si poslechněte online. Připravil Filip Černý. Hosty jsou Jiří Peterka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd, a Jan Potužák, vedoucí českobudějovické vodohospodářské laboratoře státního podniku Povodí Vltavy.
Související
-
Zájem o vrtání studní klesá. Pro některé lidi je to ale stále jediná možnost, jak získat vodu
Rok od roku mají lidé menší zájem o budování nových studní. Vyplývá to z dat ministerstva zemědělství. Pro některé lidi je ale stále vrt jedinou možností, jak získat vodu.
-
Nejhorší je rozhozený vodní režim, říká odborník o dopadu klimatických změn na tradiční rybníkářství
Globální oteplování postupuje a přináší tlak na změny v lidském chování a kultuře. Co vyšší teploty udělají s rybníkářstvím na jihu Čech? Přežije tradiční způsob chovu ryb?
-
Děti se bojí o vodu. Díky projektu, u jehož zrodu stála jihočeská učitelka, vědí, co pro nás znamená
Projekt „Voda pro nás, my pro vodu“ vymyslela spolu s kolegyní pro děti z pěti zemí Evropy učitelka Zuzana Hornichová. Jednotlivé aktivity provedly žáky ekologií vody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
