Nejen hrady a zámky, památkami se stávají i vily, mosty a drobné stavby. Návrh může podat každý

Mimo krajskou metropoli jsou to pak barokní dům ve Slavonicích, fara v Římově a Podolský most na Písecku.

Od léta přibyly další dvě památky. „Jednou z nich je shodou okolností rovněž vila. Nachází se v Jindřichově Hradci a je to secesní objekt – Ledererova vila. A potom drobná památka – kamenný klenutý mostek v Nových Dvorech u Pořína. To je vysloveně drobounký objekt, mající ovšem dlouhou historii,“ uvádí Pavel Hájek z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Právě na příkladu můstku k někdejšímu mlýnu dokumentuje pestrost památkového fondu. „Je to široké spektrum objektů od hradů, zámků, klášterů a kostelů přes vily až po drobnosti, které jsou součástí krajiny a tvoří nedílnou součást Jihočeského kraje,“ popisuje.

Další objekty se mohou dostat mezi památky i na základě podnětů od obyčejných lidí. „Zákon říká, že navrhnout objekt za kulturní památku může jakýkoli občan České republiky starší osmnácti let,“ cituje Pavel Hájek, „stačí tedy v zásadě to, když občan napíše na ministerstvo kultury, že se domnívá, že ten a ten objekt v sobě nese určité hodnoty a že by mohl patřit mezi památky. Tím spustí správní proces, na jehož konci ministerstvo buď rozhodne, nebo nerozhodne o zápisu.“

Čtěte také

Podolský most přes přehradu Orlík se znovu stal kulturní památkou. Vešel i do válečné historie

Takový proces je poměrně dlouhý. Pro památkáře znamená pořídit dokumentaci objektu a vydat odborné stanovisko. Obdobně se podle Pavla Hájka vyjadřuje i příslušná obec s rozšířenou působností a krajský úřad. Ministerstvo pak jejich názor posoudí, přičemž bere v potaz i vyjádření vlastníka nemovitosti.

V současné době mají jižní Čechy na 5100 památek. Předpokládá se, že jich bude přibývat i ubývat. „Oba scénáře jsou reálné. Ubývat jich bude například v důsledku požárů, přírodních katastrof nebo kvůli nešetrnému zacházení ze strany vlastníka. Ale rozhodně bude památek i přibývat, protože průzkum našeho území dál pokračuje,“ říká památkář.

Podle něj se stále na světlo světa dostávají objekty, které nebyly úplně známé a ochranu by zasloužily. Také se mění nazírání na památky. „Třeba před padesáti lety by byl problém prohlásit za památku objekt z druhé poloviny 19. století v některém z historizujících slohů, dnes jsou tyto objekty vnímány už jako hodnotné,“ dokládá Pavel Hájek.

Celý rozhovor o nových jihočeských památkách a jejich osudech s památkářem Pavlem Hájkem si poslechněte online.