Nastavte si stopky a uklízejte deset minut, to pro začátek k vytřídění věcí stačí, radí propagátorka minimalismu

Cílem domácího minimalismu by měla být spíš udržitelnost, jakési osvobození se od lpění na předmětech a také trénování naší schopnosti volit mezi tím, co potřebujeme a co už ne.

Jarní úklid ve skříni nebo špajzu může být podle Marcely Janské i skvělou příležitostí vyčistit si hlavu. „V minimalismu je to velice propojené. To není jenom o nepoužívaném pekáči nebo nenošených šatech, ale i o naší osobnosti, našich přáních, strachu, o tom, co nám dělá, nebo nedělá dobře,“ říká žena, která si nad vyklízeným šuplíkem uvědomila, že skrze něj poznává sebe.

Jarní úklid nám nastavuje zrcadlo. „Proč něco děláme, proč si pořád tyhle věci kupujeme, proč si je bereme od druhých. To už nám něco ukáže,“ vysvětluje Marcela Janská.

Lpění na věcech a rostoucí nutnost jejich vytřídění nás ale může i stresovat. Co když se nám do takového gruntování vůbec nechce? „To bývá velmi časté. Vypadá to jako obrovský úkol, představujeme si celý dům a že to bude trvat roky. Ale můžeme začít tím, že si nastavíme stopky na deset minut a podíváme se na zoubek třeba jen věcem na věšáku v předsíni,“ radí Marcela Janská a zdůrazňuje postupné, drobné krůčky a to, jak dobře nám udělá každý splněný dílčí cíl.   

Čtěte také

Jídlo a emoční nákupy nás připravují o nejvíc peněz. Zrevidujte také automatické platby, radí odbornice

Minimalistka slibuje závěrečnou úlevu. „Ta se nakonec vždycky dostaví. Někdo namítne: To je hrozný, to nikdy nebude hotový, to se bude muset pořád opakovat. A já říkám: Ano, ale to je cesta. Nežijeme v zakonzervovaném světě, věci přicházejí a je potřeba, aby některé i odcházely,“ komentuje.

Kromě předmětů, jež nás obklopují, se měníme i my. Mění se okolnosti, v jakých žijeme, mění se naše vztahy, rostou děti, pořizujeme si zvířata. „Pořádek není o tom držet statický byt, kde se nesmí nic pohnout, kde je všechno sterilní. Naopak. To, že domácnost dokážeme přizpůsobovat situaci, nám dodá sebevědomí, že jsme flexibilní,“ říká Marcela Janská. „Věci nemají být jen zakonzervovanou minulostí, kde už nejsme,“ dodává.

Minimalismus se podle ní dá aplikovat i na vztahy. „Některé vztahy chceme pěstovat, jiné třeba ne. A právě věci a naše aktivity způsobují, že nemáme čas ani energii o vztahy pečovat, zajet k někomu jen tak na návštěvu. Protože máme každý den něco, o víkendu uklízíme a potřebujeme toho strašně moc stihnout. To je projev toho, že věci nám opravdu zabírají v životě místo a uzurpují si naši péči a čas,“ uzavírá.

A jak doma věci ukládat, aby ty denně používané byly opravdu po ruce? Máme se zbavovat předmětů, ke kterým máme citovou vazbu? Co s hračkami, kvůli kterým praská ve švech dětský pokojíček? Celý rozhovor s minimalistkou Marcelou Janskou o úklidu ve skříni i v hlavě si poslechněte online.