Na začátku to vypadá jako angína, ale dítě se může i udusit. Českem se po mnoha letech šíří záškrt
V Česku roste počet lidí nakažených černým kašlem, tuberkulózou nebo záškrtem. U černého kašle už se dá mluvit o epidemii. Čísla u tuberkulózy tak vysoká nejsou, protože k nakažení vede až dlouhodobý kontakt s nemocným s otevřenou formou choroby a také narušená vlastní imunita. Záškrt se ale šíří velice snadno a objevil se u nás znovu po 27 letech.
Od roku 1969, kdy se proti záškrtu začalo očkovat, evidují čeští lékaři první úmrtí v souvislosti s touto nemocí. To je alarmující, jak potvrzuje Zuzana Blechová z Kliniky infekčních nemocí II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka.
„Musím říct, že jako infektologa s dlouholetou praxí mě děsí kontakt s každým dítětem, které není očkováno, protože k přirozeně prodělávaným infekcím bohužel patří i úmrtí. A u záškrtu tomu tak je. Záškrt sice na začátku vypadá jako angína, v krku na mandlích vznikají povlaky, které se ale šíří i na okolní struktury, tudíž mohou zakrýt vchod do nosohltanu i dýchacích cest. Člověk se může udusit. V minulosti se to opravdu velmi často stávalo,“ uvádí.
Další komplikací je, že stejně jako u černého kašle tělo při onemocnění produkuje toxiny. Ty v případě záškrtu postihují srdce „Může dojít k srdečnímu selhání, protože toxiny způsobují poruchy srdečního rytmu, nebo mohou být postiženy nervy, což vede k ochrnutí,“ upozorňuje Zuzana Blechová.
Čtěte také
Smrtnost záškrtu se podle ní i v dnešní době udává kolem deseti procent, u dětí do pěti let je dvojnásobná. „Opravdu to strašák byl. Pokud bychom se podívali na řadu náhrobků z první republiky nebo doby Rakouska-Uherska a mohli dohledat, na co ty děti zemřely, tak šlo o záškrt, černý kašel, tuberkulózu. A o tom všem se dneska zase bavíme,“ komentuje.
Záškrt nejvíce ohrožuje neočkované malé děti, ale může být nebezpečný i ve vyšším věku. „Týká se to lidí ve středním dospělém věku s nějakým chronickým onemocnění, které může být záškrtem zvýrazněno. Potom se záškrt šíří třeba i kůží, to je trošku jiný kmen, a pak jsou ohroženi lidé, kteří mají bércové vředy, nějaké poruchy na kůži. Infekčnost je také obrovská a riziko závisí na vakcinačním statutu člověka,“ upozorňuje lékařka Zuzana Blechová.
Očkování tedy považuje za zásadní. „I člověk v dospělosti má být minimálně jednou za život přeočkován. Mám na mysli kombinovanou očkovací látku, která shodou okolností postihuje jak záškrt, tak černý kašel a navíc ještě tetanus. Takže se dá použít místo klasického přeočkování proti tetanu,“ dodává.
Celý rozhovor o staronových strašácích – záškrtu, tuberkulóze a černém kašli – s infektoložkou Zuzanou Blechovou si poslechněte v magazínu Zdravíčko.
Související
-
Odebrání mandlí není nebezpečné, říká primář. Některým dětem může podle něj velmi pomoci
Zákroky na dětských mandlích jsou diskutovaným tématem. Je nutné mandle odebírat? Nebo by se bez razantního zákroku dětské zdraví obešlo? Odpovídá primář Bohumil Markalous.
-
Kvůli rakovině tlustého střeva řada lidí umírá zbytečně. Stačí včas přijít na koloskopii, říká lékař
Kdo překročil padesátku a nejde na koloskopii, je kaskadér. To říká Ivo Horný, primář interního oddělení Nemocnice Strakonice. O důležitosti vyšetření mluví ve Zdravíčku.
-
Někteří lidé totálně rezignují na své zdraví, sami sobě tak snižují šanci, říká kardiolog
Na kardiovaskulární choroby umírá v civilizovaném světě zdaleka nejvíc pacientů. Je to víc než na rakovinu, než na covid a jiné infekce, jak potvrzuje lékař Richard Češka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka