Na saních se řítí rychlostí až 140 km/h. Nesmím se nechat rozhodit, říká skeletonistka Anna Fernstädtová
Skeleton je zimní sport podobný bobování. Závodníci sjíždí dráhu na speciálních nízkých saních vleže na břiše hlavou napřed. Mezi naše nejlepší skeletonistky patří Anna Fernstädtová. Dcera české matky a německého otce nejdříve jezdila v německém dresu, dnes závodí za Česko.
Původně se věnovala gymnastice, ale zhruba před deseti lety objevila skeleton. „Přestěhovali jsme se do Berchtesgaden v Bavorsku a tam nebyl dobrý gymnastický klub. Tak jsme si s bráchou řekli, že zkusíme nějaké zimní sporty. On šel na snowboard a já se zastavila u dráhy, která tam byla. Řekli mi, ať zkusím skeleton, a už jsem u toho zůstala,“ vzpomíná.
Anna Fernstädtová třikrát vyhrála juniorské mistrovství světa. V roce 2018 startovala na olympijských hrách a skončila šestá. „Kvalifikovala jsem se jen těsně, takže to umístění bylo opravdu dobré. Na bronz byl potřeba jen o 14 setin rychlejší čas,“ komentuje.
Ještě zlepšit starty
Skeletonistka v současné době pobývá i v Českých Budějovicích. „Mám babičku a dědu v Prachaticích a mamka se přestěhovala do Budějovic, takže jsem se tu zabydlela s ní,“ vysvětluje. K tomu studuje ekonomii a management v Praze a trénuje v Šumperku.
Stejně jako v jiných sportech je pro skeleton potřeba dobrá fyzická kondice, rychlost i správná technika. Anna Fernstädtová by podle svých slov potřebovala zlepšit starty. „Měly by být rychlejší, tam mi to ještě chybí. Start je hodně důležitý, odráží se ve výsledku. Moje jízdy už jsou skoro bez chyby, ale start musím zlepšit,“ hodnotí.
Kromě startu je důležité při průjezdu korytem trefit ideální stopu. „Musíme pro to mít cit, zhodnotit svojí jízdu a zlepšit se. Také počasí se pokaždé jiné, led je vždycky jiný, na to je potřeba reagovat,“ dodává.
Soutěžní jízda ve skeletonu trvá obvykle 50 až 60 sekund. „Z jízdy má člověk určitý pocit, ale čas také hodně napoví. Může být dobrá jízda, ale špatně vybrané nože vzhledem k počasí, a tím pádem horší čas. Pak je potřeba dobře pochopit, kde byla chyba, jestli v technice, nebo materiálu, a podle toho reagovat,“ říká Anna Fernstädtová.
A jakou rychlostí se vlastně ledovým korytem hlavou napřed řítí? „Nejvíc jsem měla 143 kilometrů v hodině, průměrně se jede tak 120 až 130. Člověk se musí na závod soustředit, protože když se něco stane, jde skoro o život. Kdybychom se nechali rozhodit moc, je to nebezpečné,“ uzavírá.
Související
-
Dal jsem si knedlíky a šel jsem hrát, to dnešní mladí hokejisté nemohou, říká Václav Nedorost
V Českých Budějovicích se 16. března 1982 narodil hokejista Václav Nedorost. Ve městě pod Černou věží udělal také první sportovní krůčky. V roce 2000 byl draftovaný do NHL.
-
Sto půlmaratonů ve sto dnech. Neuvěřitelný kousek dokázal amatérský běžec Petr Jedlička
Petr Jedlička ze Slaného rekonstruuje domy. A ve volném čase běhá. Když se večer vrátí z práce, dá si něco menšího a vyběhne. Takto zdolal ve sto dnech sto půlmaratonů.
-
Na budějovické ploché dráze byli jezdci rychlejší než jinde. Mezi místní hrdiny patřil Roman Irmiš
Půl století uplynulo od doby, kdy v Českých Budějovicích zanikla plochá dráha. Na přelomu 50. a 60. let minulého století byl přitom tento sport ve městě nesmírně populární.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
