Na jindřichohradeckém zámku probíhá výstava rodu Černínů a pohyblivých loutek
Na Hradu a zámku v Jindřichově Hradci jsou teď k vidění dvě výstavy. Představují je kastelán Jan Mikeš a výtvarnice a loutkářka Stanislava Stuchlá.
První z nich, nazvaná „Černínové. Diplomaté, cestovatelé, sběratelé“, přibližuje rod posledních majitelů zámku, druhá se jmenuje „Kabinety Stuchlé. Kouzelný svět pohyblivých loutek“.
“Po úspěchu loňské sezónní výstavy Dokonalý diplomat jsme se rozhodli, že výstavu částečně reinstalujeme, doplníme o nové předměty a otevřeme jako stálou expozici“, přibližuje kastelán jindřichohradeckého zámku Jan Mikeš. „Zbývající prostory zabydlely hravé, oživlé, interaktivní loutky jindřichohradecké rodačky Stanislavy Stuchlé, které nadchnou nejenom nejmenší návštěvníky, ale i jejich rodiče“, doplňuje kastelán Mikeš.
Výstava o černínském rodu zaujímá tři rozlehlé sály včetně vstupní chodby, která seznamuje s pohnutou historií rodu sídlícím na zámku od roku 1693 do roku 1945. Každý ze sálů se věnuje jedné z činností - diplomacii, cestovatelství a sběratelství.
Úspěšné diplomatické mise Heřmana Černína z Chudenic k sultánovi Osmanské říše v první polovině 17. století připomíná unikátní turecký stan i orientální zbraně. Každodennost na cestách dokumentují cestovní barokní sluneční hodiny, přenosná keramická kamínka, cestovní sada hygienických potřeb, sametové pokrývky pod koňská sedla či luxusní pánské oděvy a boty z 18. století.
Mezi výjimečné exponáty patří rozkládací postel z roku 1630, která na cestách doprovázela barokního kavalíra. Sběratelské zájmy zpřítomňují obrazy, které byly součástí proslulé obrazárny v Černínském paláci v Praze.
„Podařilo se nám shromáždit největší počet obrazů z původní sbírky Humprechta Jana Černína za několik posledních desetiletí“, potvrzuje výjimečnost expozice kastelán Mikeš. Mezi díly vynikají obrazy Karla Škréty nebo italských mistrů 17. století.
Prostory druhého patra Adamova stavení hostí i výstavu "Kabinety Stuchlé. Kouzelný svět pohyblivých loutek". Do nejmenších detailů provedené loutky, které samy reagují pohybem na každého příchozího, jsou dílem uznávané výtvarnice Stanislavy Stuchlé.
Původní profesí oční lékařka vyrábí své loutky ze dřeva, kůže, starého textilu, pštrosího peří, nebo z nalezených kostí zvířat. „Pomocí motorků a čidla se některé postavičky rozhýbají, jakmile se návštěvník objeví ve dveřích. Mořská panna například mrskne ocasem, silák zatroubí na trumpetu a charlestonové tanečnice začnou křepčit. Kabinet příšer má i vlastní ozvučení a svou zvláštní atmosféru, ve které se jakoby zpomalil čas“, říká autorka, jejíž tvorbu ovlivnili Jiří Trnka a Jana Švankmajer.
Stanislava Stuchlá vystavovala v Dánsku a Francii, úzce spolupracuje s Divadlem bratří Formanů. Kromě Malého stuchlého obludária, které Stuchlá stvořila jako poctu tomuto divadlu, si návštěvníci také prohlédnou Kabinet stuchlých krasavic nebo Kabinet laskavých příšer. Chybět nebude ani ložnice hraběnky Černínové a loutky Zachariáše z Hradce a jeho manželky Kateřiny. Snovou atmosféru výstavě dodává přítmí v interiérech i zvukový doprovod.
S Janem Mikešem a Stanislavou Stuchlou si povídala moderátorka Eva Kadlčáková.
Související
-
Vimperk bude šumavským Krumlovem, slibují památkáři
Jako Fénix z popela se k novému životu probouzí zámek Vimperk. Na jeho obnovu získali jihočeští památkáři peníze z evropských i tuzemských fondů.
-
Zařazení na seznam památek UNESCO žádné pohádkové peníze nepřináší
Prestiž i problémy znamená zařazení mezi památky UNESCO. Přesvědčili se o tom v obci Holašovice, která je na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví už 20 let.
-
Kumštýři z jindřichohradecké ZUŠ jsou na roztrhání
ZUŠ Open. To je název festivalu základních uměleckých škol v celém Česku. Letos se do něj zapojí i dvě desítky jihočeských uměleckých škol, včetně jindřichohradecké.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.