Na člověku si nepochutná, ale kachnu by si dal. Největšího predátora českých vod a další zajímavosti představí vědci
„Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy,“ řekl Albert Einstein, zatímco od stolu změnil svět. Těmito slovy zvou pořadatelé na letošní Noc vědců. Uskuteční se po celé republice v pátek 6. října mezi 17 a 22 hodinou. V Českých Budějovicích se k ní připojí Biologické centrum Akademie věd, Jihočeská univerzita, Vysoká škola technická a ekonomická a také hvězdárna a planetárium.
Společným tématem, na které si vědci se svými návštěvníky při Noci vědců posvítí, bude právě tajemství. V Biologickém centru na Branišovské ulici v Českých Budějovicích půjde například o tajemství kriminalistiky, tajemství egyptských hrobek, tajuplný svět za hranicemi lidského oka nebo tajemný svět pod vodní hladinou.
Vědci se, jak prozrazuje mluvčí Biologického centra Daniela Procházková, inspirovali mimo jiné filmem Čelisti. „My chceme ukázat, jaké čelisti se skrývají v našich vodách. Kolegové vědci z hydrobiologického ústavu proto připravili sbírku nejrůznějších čelistí a hlav sladkovodních ryb, ale půjčili jsme si i čelisti žraloků z interaktivního muzea Svět pod hladinou ve Frymburku a dokonce i sladkovodní piraně známé z Jižní Ameriky,“ popisuje.
Vědci ovšem kladou důraz na dravce vod českých. „Máme stanoviště věnované našemu největšímu vodnímu predátorovi, což je sumec. Odborníci ukáží, čím se živí, jak může být starý, jak může být velký, kde se skrývá, kde plave ve dne, kde v noci. Odkryjeme i tato tajemství,“ zve Daniela Procházková.
Do dvou až třímetrového sumce by se člověk možná i vešel, ale vodní dravec si na něm nepochutná. „Právě to, co všechno by mohl sníst, si lidé budou moci ověřit při zábavném kvízu, který je také součástí Noci vědců. A věřte mi, že třeba kachnu by si dal,“ dodává s úsměvem mluvčí budějovických biologů.
Tajemství ukryté za strachem z šesti chlupatých nožek pavouků na Noci vědců v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích poodhalí arachnolog Vlastimil Růžička. Předem odpovídá na otázku, jestli existuje pavouk, který by byl také součástí tajemného podvodního světa: „Jeden jediný takový pavouk, z padesáti tisíc, které dnes ve světě známe, dokáže žít pod vodní hladinou. Žije i u nás a jmenuje se vodouch stříbřitý.“
Čtěte také
Vodouch má podle Vlastimila Růžičky naprosto neuvěřitelný způsob života. „Vypadá jako pokoutník, ale žije celý život pod vodou. On si pod vodou upřede i síť. Zachytí ji mezi vodními rostlinami, to víte, chce to čistou vodu, ne nějaký produkční rybník,“ líčí.
Do své sítě si jediný známý vodní pavouk světa nosí vzduch. „Jako my, když si lehneme do vany a na chloupkách rukou se nám udělají bublinky. On tyhle bubliny ze svých končetin stírá a chytá je do té pavučiny, takže si tam udělá takový pavučinový zvon,“ vysvětluje vědec.
Dodává, že pavouci mají vnější trávení. „To znamená, že pavouk musí vypustit z ústního otvoru trávicí šťávy a natrávenou potravu si potom nasaje zpátky. To by se mu ve vodě rozplavilo, a tak vodouch musí jíst v tom svém potápěčském zvonu. Zrovna tak se tam pravděpodobně i rozmnožuje, tam ukládá svá vajíčka. Zkrátka, celý životní cyklus probíhá u tohoto jedinečného pavouka pod vodní hladinou,“ vypráví Vlastimil Růžička.
Víc zajímavostí ze světa vědy si poslechněte v rozhovoru s arachnologem Vlastimilem Růžičkou a mluvčí Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích Danielou Procházkovou online. Nebo se zajděte pobavit a vzdělat na Noc vědců, podrobný program najdete na webu akce.
Související
-
Když kapr onemocní, vyvolá si horečku. Imunitní systém ryb se podobá lidskému, líčí vědec
S rybími parazity se každý den setkává Tomáš Korytář. Jako vědecký pracovník se na ně zaměřuje. Zkoumá, jak se ryby parazitům brání, a hledá paralely s lidským organismem.
-
Vědci připravují přesun lidstva do Arktidy a Antarktidy. Možnosti pro život nabízejí, říká biolog
Lidí na planetě Zemi přibývá, už je nás osm miliard. Roste také průměrná teplota a celková ekologická zátěž. Vědci proto zkoumají možnosti osídlení chladných kontinentů.
-
I ten největší blbec má DNA sahající od Slunce až za Pluto, vysvětluje s úsměvem biolog
Když Johan Gregor Mendel poodhalil základy dědičnosti, ještě nevěděl nic o DNA. Ani o tom, jakými fascinujícími způsoby jsou jím objevená pravidla dědičnosti zajištěna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.