Když kapr onemocní, vyvolá si horečku. Imunitní systém ryb se podobá lidskému, líčí vědec
S rybími parazity se každý den setkává Tomáš Korytář. Jako vědecký pracovník Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích se na ně zaměřuje. Zkoumá, jak se ryby parazitům brání, a hledá paralely s lidským organismem.
Tomáš Korytář absolvoval doktorské studium na institutu Friedricha Loefflera v německém Greifswaldu, postdoktorandský program ho zavedl na veterinární fakultu Pensylvánské univerzity v USA.
Za nejzásadnější zkušenost pro nasměrování své vědecké kariéry označuje pobyt v Německu, na malém ostrůvku v Baltském moři. „Tam jsem poprvé pronikl ke studiu imunitního systému. Natolik mě to fascinovalo, že jsem to nedokázal opustit. Rozšířilo mi to obzory, dalo mi to příležitost setkávat se s lidmi, kteří uvažují stejně, a naučit se nové věci,“ vysvětluje.
Velice důležité ale podle něj byly i poslední tři roky, kdy se mohl ponořit do zkoumání imunitního systému ryb. „Měli jsme štěstí, že se nám podařily objevy, které jsme úplně nečekali. Staly se úplnou náhodou, a to je pro vědce vždycky největší zábava, to je ta pravá detektivka,“ usmívá se.
Proč se k parazitologickému výzkumu využívají právě ryby? „Ryby jsou nejstarší imunitní systém, který je podobný tomu našemu. Jsou v něm stejní hráči, má stejné buňky, je chráněn protilátkami a je schopen generovat stejnou odpověď, jakou by generoval náš imunitní systém. Já ovšem studuji imunitní systém u ryb hlavně proto, že je o něco jednodušší. Neprošel dlouhou evolucí až k savcům,“ říká Tomáš Korytář.
Čtěte také
Na rybách podle něj můžeme sledovat spoustu věcí. „Ukázalo se, že pokud se kupříkladu kapři nakazí virem a jsou nemocní, dokáží si zvýšit teplotu. Tento mechanismus naší horečky se objevil u ryb. Teplotu si samozřejmě nezvýší sami, ale začnou vyhledávat místa, kde je teplejší voda, a zůstanou tam, dokud se neuzdraví. Potom se zase vrátí do běžných vod,“ líčí.
Na tomto příkladu může vědec zkoumat, proč zvýšená teplota pomáhá bojovat proti patogenům. „Jednak brání patogenům v jejich růstu, zároveň zvyšuje rychlost buněčných procesů a umožňuje imunitnímu systému získat časovou výhodu v ničení bakterií, případně virů. Zánět je vlastně nesmírně pozitivní proces, který je léčivý. Když se ho snažíme příliš utlumovat, tak ho vlastně jen zdržujeme,“ dodává.
Celý rozhovor s parazitologem Tomášem Korytářem si poslechněte online.
Související
-
Nikdy mě nenapadlo, že budu vědcem. Myslel jsem, že ti musí být strašně chytří, směje se vulkanolog
„Chtěl bych se dostat do lifestylového časopisu s receptem na speciální bábovku, která by připomínala sopku.“ To je jeden ze snů Petra Brože, předního planetárního geologa.
-
Buňky lidského plodu se v těhotenství přesouvají do matky, chodí tam na zkušenou, popisuje biolog
Lidstvo se vyvíjí, ale jeho DNA prakticky ne. Jak se ukazuje, naše zkušenosti se do genetické informace nepropisují. Tvrdí to alespoň zoolog a evoluční biolog Jan Zrzavý.
-
Díky plazmatu máme ostré nože a nemačkavé šaty. Zkrotit ho ale ještě neumíme, říká astrofyzik
Profesor aplikované fyziky a neúnavný popularizátor vědy Petr Kulhánek se zaměřuje na plazma. Tedy ionizovaný plyn, který má podle něj řadu fascinujících vlastností.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
