Muzikant, kterého Glenn Miller považoval za nejlepšího trombonistu, úspěšně spojil swing a boogie-woogie

8. červenec 2022

Největší hvězda swingové éry Glenn Miller, sám spojený s tímto nástrojem, považoval vždy usměvavého Willa Bradleyho za nejlepšího trombonistu ze všech, které znal. Will Bradley vedl orchestr, který vydržel na scéně jen několik let, ale na počátku 40. let minulého století si získal oblibu i posluchačskou pozornost spojením swingu a klavírního stylu, kterému se říkalo boogie-woogie.

Will Bradley se coby Wilbur Schwichtenberg narodil 12. července roku 1912, tedy před 110 roky, v Newtonu ve státě New Jersey. Vyrůstal ovšem ve Washingtonu a ve svých mladých muzikantských letech se přestěhoval do New Yorku, kde si vydělával na živobytí jako studiový muzikant ve službách nahrávací společnosti CBS.

Na konci 30. let založil velkou kapelu společně se swingovým bubeníkem a zpěvákem z Texasu Rayem McKinleym, změnil si jméno ze Schwichtenberga na Bradleyho a pod tímto jménem nový band též vedl.

Čtěte také

Kapela rychle zamířila k zámořské swingové špičce. Will Bradley zaměstnával mladé prvotřídní bělošské muzikanty. Vedle již zmíněného zpívajícího bubeníka Raye McKinleyho, který s ním skupinu částečně vedl, později proslaveného trumpetistu Petea Candoliho, klarinetistu Peanuts Hucka nebo pianistu Freddieho Slacka, kterému se přezdívalo Daddy – tatínek.

Ten figuruje v největším boogie-woogie hitu orchestru Willa Bradleyho, který zpívaly třeba Andrews Sisters a mají ho v repertoáru i naši Melody Makers Ondřeje Havelky. V názvu má hipsterský slang Beat Me, Daddy (Eight to the Bar), zachycující specifický dialog mezi jmenovanými muzikanty Rayem McKinleym a pianistou Freddiem Slackem.

Hit nemůže chybět v malém letním profilu výborného orchestru Willa Bradleyho. Tento kapelník a trombonista ale swing záhy opustil a věnoval se ponejvíce klasické hudbě. Zesnul v 77 letech v červenci roku 1989.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související