Mladý jihočeský student mapuje osudy původních německých obyvatel šumavského pohraničí
Luděk Němec má ve svých 21 letech k vydání připravenou už druhou knihu. Jmenuje se České Žleby a mapuje historii lidí a krajiny v šumavském pohraničí. Student vídeňské univerzity využil covidové proluky a sepsal příběhy rodin, které byly odsunuty.
„Těch osudů je celá řada, ale já jsem se snažil vybrat ty, které trochu vybočují z toho stereotypu, který bychom třeba o Němcích na Šumavě mohli mít,“ říká.
Zaujal jej například příběh muže, který bojoval v první světové válce, pak byl poslán do Českých Žlebů hájit hranice a zamiloval se tu.
„Oženil se s jednou rodilou Němkou, založili rodinu a postavili dům, na který si museli půjčit. Půjčku splatili v létě 1938. Několik měsíců na to přišla německá okupace, Mnichovská dohoda, všichni Češi odešli a on stál před dilematem, jestli zůstane s vědomím, že jako Čech bude patrně společensky degradován, ocitne se na pokraji společnosti a nebude moci vykonávat svou profesi poštovního úředníka, nebo opustí své hospodářství, které dvacet let splácel,“ vypráví Luděk Němec.
Čtěte také
Muž se rozhodl zůstat. Byl propuštěn z poštovních služeb a stal se silničním dělníkem. „Po třech letech se rozhodl požádat o říšsko-německé občanství, aby mohl vykonávat povolání, na které byl zvyklý. Jeho žádosti nebylo vyhověno a on se odstěhoval. Když válka skončila, vyšetřovací orgány zjistily, že žádal o říšsko-německé občanství, okamžitě se ocitl na černé listině, byl vyšetřován a nakonec vysídlen jako většina německých obyvatel z Českých Žlebů do Německa. O všechno přišel,“ dodává Luděk Němec.
Pátrání po osudech původních obyvatel německého pohraničí ho baví už mnoho let. První knihu s názvem Krásná Hora vydal dokonce ve svých patnácti letech. V současné době mladý autor z Dolního Třebonína studuje historii.
Celý rozhovor s Luďkem Němcem si poslechněte online.
Související
-
Rukování do Wehrmachtu a děsivě zmanipulované volby čekaly Čechy, kteří zůstali v zabraných Sudetech
Na přelomu září a října 1938 zabralo nacistické Německo po podpisu Mnichovské dohody jihočeské pohraničí. Některé oddíly ještě vzdorovaly, ale zabírání území postupovalo.
-
Drsný osud pohraničí připomíná Muzeum vysídlených obcí Novohradska
Lidi žijící u hranic zásadně poznamenaly roky 1918, 1938, ale také 1945, 50. léta a koneckonců i rok 1989. Události připomíná první jihočeské muzeum svého druhu v Kamenné.
-
Kdyby to bylo v mých silách, zbavila bych se těch stánků, říká starostka městyse Strážný
Název obce Strážný čteme na cedulích u cest, ale jezdíme jen přes ni. Vnímáme ji ze silnice, včetně nelichotivého koloritu tvořeného tržnicemi, kasiny a vykřičenými domy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
