Misky na rýži a díly Chevroletu mají místo ve vzrušujícím, exotickém i intimním světě perkusí

16. červenec 2024

Také další letní výběr instrumentálek by mohl přispět k dobré posluchačské náladě a relaxaci. Ve prospěch dramaturgické pestrosti jsme totiž vybrali nahrávky se zřetelným instrumentálním zastoupením perkusí.

Ve světě těchto rytmických instrumentů byl jako doma Dick Schory. Jeho otec Howard Schory byl kapelník a také perkusista, který vedl vlastní band. Láska ke zvuku perkusí Dicka provázela už od raného mládí a všechny studentské kapely, které řídil, byly na nich více či méně postaveny.

Je dobré říci, že Schory byl klasicky vzdělaný perkusista, který se snadno pohyboval v žánrovém rozpětí od symfonií přes experimentální hudbu k populární hudbě. Na perkuse hrál v Chicagském symfonickém orchestru a zároveň pracoval ve známé společnosti Ludwig Drums vyrábějící bicí nástroje.

V polovině padesátých let vytvořil Richard L. Schory svůj znamenitý soubor New Percussion Ensemble, který si získal úctu mezi hudebními fajnšmekry, ale také milovníky kvalitního zvuku nahrávek.

„Neuznávám žádné limity, pokud jde o úžasný nový směr perkusních nástrojů. Všechno, od obrácených misek na rýži až k dílům Chevroletu, se dá využít a lze tím dosáhnout překvapivě dobrých hudebních výsledků.“

Zvuková ilustrace Dickem Schorym kdysi řečených slov je ve Vlídných tónech připravena a k tomu další příjemné exotické, intimní i vzrušující nahrávky s perkusemi – od orchestru britského pianisty Stanleyho Blacka a také interpretace bandu Enocha Lighta Mackieho Messera z Žebrácké opery.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.