Mirka Nezvalová: Setkání s budoucím králem
Tak jsem si podala ruku s britským králem Karlem III. Tedy tenkrát ještě s následníkem trůnu, protože se psal 23. prosinec 1992 a o nějaké korunovaci si princ Charles ještě mohl nechat jen zdát.
Tehdy na českobudějovickém vojenském letišti potřásl pravicí taky tehdejšímu řediteli Budvaru Jiřímu Bočkovi, veliteli letiště plukovníku Jiřímu Zábranskému nebo tehdejšímu českobudějovickému primátorovi Jaromíru Talířovi.
Pro nás pro všechny to byl tenkrát jedinečný zážitek. Čtyřmotorový letoun britského královského letectva následník trůnu sám pilotoval a poté nasedl do modrého BMW a vydal se do Českého Krumlova.
My pak trochu protekčně mohli nahlédnout do zaparkovaného letadla. Kapitán prozradil, že princ kratší cesty pilotuje sám, při delších jen startuje a pak přistává. Osádku tvoří devět členů, jeden z nich je jeho komorník. Na palubě je v ledničce i krev pro případnou transfúzi. Tenkrát v prosinci 1992 měl prý princ Charles za kniplem odlétáno přes dva tisíce hodin.
Až bude v sobotu nový britský král korunován, vzpomenu si i na hodně ošoupanou černou tašku, kterou jsem tehdy zahlídla u jeho sedadla, byla prý jeho oblíbená a nosil ji už pěkně dlouho.
Nebo jak mu šéfka českobudějovické Britské rady Renata Kaspříková chtěla předat vizitku a otevření její kabelky si málem vyžádalo zásah ochranky.
Když mu budvarský ředitel Boček předával soudek piva pro tehdy ještě žijící královnu matku s tím, že má prý ráda sklenku dobrého piva, tak se princ docela významně pousmál. Taky se zajímal, jestli se jedná opravdu o originální Budvar, a popřál, ať jdou dobře obchody a ať se budvarským pivo dobře vaří.
A pak přišlo ono zmíněné podání ruky. A ze schůdků letadla nám ještě zamával.
Sobotní korunovaci nového krále Spojeného království si stejně jako miliony dalších lidí určitě nenechám ujít. A nejen kvůli těm mým vzpomínkám.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.