Měl upevnit Doudlebany ve víře, ale sám propadl kouzlu lidu a krajiny a složil píseň o Besednické hoře

Zdeněk Zajíček s Hanou Červinkovou v Besednici
Zdeněk Zajíček s Hanou Červinkovou v Besednici

Před nějakým časem jsem si při prohledávání našeho rozhlasového archivu v Českých Budějovicích všiml několika cédéček, na nichž jsou zálohované staré, ještě šumící nahrávky lidových písniček.

Jsou to zpravidla krátké popěvky, které někdo z mých předchůdců nahrával evidentně někde na dvoře nebo v průjezdu či v sednici s pamětníky. Podstatnou část písniček jsem vůbec neznal. Zpívají je většinou starší lidé, jen tak bez muziky.

Poté jsem zjistil, že tuto sbírku tady zanechal redaktor Lubomír Soukup. A našel jsem v Jihočeské vědecké knihovně i knihu, kterou k tomu vydal. Jsou to Písně z Doudlebska vydané roku 1986.

Nikdo si ji už nepamatoval

Tam byl mimo jiné i notový zápis písničky Besednická hora, kterou jsem ovšem na cédéčkách nenašel. Zavolal jsem tedy do Besednice, zda písničku znají. A věřte nebo ne, nikdo si ji už nepamatoval.

Nakonec jsem přece jenom jednu pamětnici našel. Byla to vedoucí místní knihovny Libuše Vontorová, která mě pozvala přímo do Besednice. S mou ženou jsme píseň podle notového zápisu trochu zrestaurovali a v Besednici jsem ji zahrál. Poslechnout si ji můžete také v magazínu Vltavín.

„Já jsem tu píseň viděla v kronice, byl tam i naznačený notový zápis a mám pocit, že jsem to od někoho slyšela, ale nemůžu říct od koho. Nějaký starousedlík to tady tenkrát ještě znal. Jsme rádi, že jsme to teď slyšeli,“ komentovala Libuše Vontorová.

Při pádu domu na Poříčí zahynulo 46 lidí, pozůstalí je poznávali jen podle oblečení a bot

Tragédii si lidé každoročně připomínají při setkání v Besednici. Jedním za zakladatelů této tradice je nyní čtyřiadevadeátiletý Jan Komenda (uprostřed), který ještě jako malý školák zažil pohřeb obětí

Na 9. října připadá výročí tragédie z roku 1928. Tehdy se v Praze na nároží Poříčí a Biskupské ulice zřítila novostavba sedmipodlažního domu. Pod troskami našlo smrt celkem 46 lidí a 30 bylo zraněno. Mezi obětmi bylo 17 lidí z jihočeských obcí Besednice, Soběnov, Nesměň, Chlum a Chodeč.

Podle toho, co jsem v zápisech Písní z Doudlebska zjistil, je autorem původní Besednické hory jezuita Ignác Pokorný.

Na Doudlebsku a kolem Besednice žil vždy rázovitý lid. Lubomír Soukup v knize uvádí: „Tekly tu souběžně dva duchovní proudy – silný katolický, tedy církevní procesí, poutě, uctívání zázračných pramenů a obrazů, a pak také tok předkřesťanských věr a praktik čili uctívání obětních kamenů a čertových kamenů, kterých je rozesetých po celé krajině víc než dost.“

Dodává, že důkazem je i vyslání rekatolizační mise jezuity Ignáce z českokrumlovské prelatury, který měl Doudlebany ve víře upevnit a zatím sám propadl poezii lidu a kouzlu krajiny a složil píseň o Besednické hoře. Zpívat ji pak vodil své farníky do lesní tišiny.

Kromě příběhu písně Besednická hora nabízí magazín Vltavín výpravu do Vimperka a na Boubín, kde mimo jiné připomene Antonína Dvořáka, a na závěr potvrdí, že i v Kanadě se může narodit skvělý český muzikant.

Spustit audio

Související