Měl malé ruce. Takový detail rozhodl o tom, že se z Martina Hrušky nestal klavírista, ale herec
Přes 20 let hrál v Jihočeském divadle. V současnosti má Martin Hruška angažmá v pražském Divadle pod Palmovkou. „Nabídka přišla v době, kdy už jsem si myslel, že v Budějovicích strávím zbytek uměleckého života,“ říká.
Do rodných Českých Budějovic se ale stále vrací. „Mám tady maminku, za kterou moc rád jezdím, a pořád se tady cítím jako doma. Nejen, že jsem se tady narodil, ale podstatnou část života jsem tady i žil. Teď už tady sice nežiji, ale na mém vztahu k Budějovicím to vůbec nic nezměnilo,“ připomíná.
Navíc ho jihočeští diváci stále mohou vidět v několika představeních. „Jsem neustále ve spojení s Jihočeským divadlem. V nejbližší době mě čekají dvě starší inscenace, které se vrací na repertoár před otáčivým hledištěm v Českém Krumlově,“ vysvětluje.
Martin Hruška byl podle svých slov odmala veden spíš k muzice. Celé dětství hrál na klavír. „Chodil jsem k paní profesorce Marii Kotrčové, která vychovala plejádu špičkových klavíristů. Už to vypadalo, že se vrhnu tímto směrem, dokonce jsem dojížděl na pražskou konzervatoř a schylovalo se k tomu, že budu dělat talentové zkoušky. Akorát jsem měl na svůj věk poměrně malé ruce, což značilo technický problém a handicap,“ popisuje svou trochu klikatou cestu k herectví, které nakonec zvítězilo nad hudební kariérou.
Po ukončení šestileté divadelní konzervatoře nastoupil do prvního angažmá v Karlových Varech. Následovala vojna a po ní využil nabídku z Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde zakotvil na dvacet let.
Čtěte také
Svého působení v jihočeské metropoli nikdy nelitoval. „Já jsem tady za těch dvacet let měl tolik překrásných rolí. Je otázkou, jestli bych si je zahrál v Praze, kde je opravdu velká konkurence,“ komentuje.
Nabídky z Prahy se dočkal před sedmi lety. „Ozvalo se mi Divadlo Pod Palmovkou. Musím se přiznat, že už jsem byl ve věku, kdy jsem to velmi zvažoval. Nakonec jsem si řekl, že je to nabídka, která by se neměla odmítnout, a že bych toho mohl někdy litovat,“ vzpomíná.
Se svým rozhodnutím je spokojený. „Je tam skvělý soubor. Poznal jsem řadu výborných kolegů, a co je možná ze všeho vůbec nejdůležitější, jsme tam opravdu mimořádná parta, která drží při sobě. Toho já si v práci strašně cením. Herectví je práce jako každá jiná a je moc důležité chodit do kolektivu, kde se cítíte dobře, kde je vám fajn s kolegy, protože to není pravidlo ani v divadlech,“ uzavírá Martin Hruška.
Celý rozhovor s hercem Martinem Hruškou si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.
Související
-
Můj zevnějšek mě zřejmě předurčuje spíš k rolím lumpů než milovníků, směje se herec Jan Dvořák
V červnu 1978 se stal členem činohry Jihočeského divadla a zůstal tu dodnes. Herec Jan Dvořák ztvárnil v Budějovicích přes 150 rolí. „Bylo to krásných čtyřicet let,“ říká.
-
Věra Hlaváčková ztvárnila v Jihočeském divadle už přes sto hlavních rolí, scéně zůstává věrná
Herečka Věra Hlaváčková, Moravanka z Tišnova u Brna, přišla na jih Čech po absolvování brněnské konzervatoře a působení v Hradci Králové a Mahenově činohře v Brně.
-
Před Horečkou sobotní noci skákal při zpěvu přes švihadlo, pro Rockyho se Jan Kříž naučil boxovat
Jan Kříž vyrostl v Českých Budějovicích v rodině operního pěvce a de facto v Jihočeském divadle. I když ho okolí zrazovalo, na divadelních prknech stejně skončil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka