Martina Adlerová: Tibia a Fibula

29. duben 2025

Jeden můj známý si zlomil nohu. Rád o tom vypráví, a tak kromě velmi podrobného popisu, jak se to stalo, jak moc to bolelo, kdo byl přítomen (zasahující lékař) a kdo měl být přítomen, a nebyl (manželka), máme k dispozici i nově nabyté znalosti: latinské názvy kostí.

Takže jsme se dozvěděli, že náš známý si zlomil tibiu a fibulu. A mluvil o nich s takovou láskou, jako by to byly jeho milované přítelkyně, dvě nerozlučné kamarádky, které se zranily v téže chvíli a v nějaké dramatické situaci, v tomto případě při nevydařeném skoku na lyžích. 

V tisku bychom se pak dočetli, že dvě odvážné mladé sportovkyně Tibia a Fibula rády posouvají své hranice, tentokrát se jim ale risk příliš nevyplatil, a tak skončily na chirurgickém oddělení krajské nemocnice. 

A tak mě napadlo: o vlastním těle by se daly psát bajky. Mimochodem, musím se podívat, jak je na tom strýček Femur a teta Klavikula. Jakpak se jim daří? A co dědeček Atlas? Pořád fit a silný v ramenou?

Máme ještě další zajímavé příbuzné: tetička Scapula vlastní úklidovou firmu, sestřenice Ulna je průvodkyní na zámku Loket, snacha Patella hraje profesionálně fotbal, a o neteři Pubis se nemluví, sklouzla totiž na šikmou plochu. Bratranec Falanges se živí jako truhlář, strýček Malleus je ušní lékař a dvojčata Maxilla a Mandibula jsou potápěčkami a zkoumají žraloky.

A co teprve svaly? A vnitřní orgány?

Vlastní tělo může být zdrojem neutuchajícího poznání.

A ty názvy jsou kolikrát jako z řecké mytologie.

Schválně jestlipak víte, kde ve vašem těle sídlí Bůh Olecranon…

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat