Martina Adlerová: Učitelské sny
O učitelských snech by se dala napsat celá příručka. Ten poslední z minulého týdne stál taky za to.
Prožila jsem se svými studenty nádhernou hodinu české literatury. Probírali jsme zrovna prokleté básníky.
Studenti byli aktivní, hlásili se a střídali v úspěšných odpovědích. Všichni si pečlivě zapisovali poznámky a zajímali se o to, co zadám jako domácí úkol. Když jsem odcházela ze třídy, vyměňovali si poznatky a dojmy z probrané látky, prostě takový učitelský sen.
Ten den jsem usínala profesně šťastná.
Druhý den mě ale čekala ledová sprcha.
Pan ředitel si mě zavolal do ředitelny, kde čekal zástup rozezlených rodičů, kteří mě chtěli lynčovat přímo před zraky nadřízeného.
A ten se mě vůbec nezastal.
Prý takové pedagogické selhání! Taková blamáž!
Byla jsem propuštěna na hodinu bez nároku na náhradu mzdy.
A byla to moje chyba.
Zapomněla jsem totiž na to zásadní, bez čeho dnešní učitelka nesmí odejít ze třídy. Vždyť jsme kvůli tomu měli celodenní školení!
Takže otázka zní: Na co paní učitelka zapomněla?
No, nebudu vás napínat.
V tom snu to bylo naprosto jednoznačné. A neodpustitelné.
Paní učitelka zapomněla vypnout děti ze zásuvky! Prostě je odpojit od zdroje energie.
Takže výsledek byl ten, že děti zkoumaly, zapisovaly, studovaly a diskutovaly ve škole celou noc a rodiče je čekali doma s večeří.
A poučení z tohoto příběhu?
Nevím, možná jen zamyslet se nad nároky, jaké na sebe a na studenty někdy klademe.
A před odchodem ze školy pro jistotu shodit jističe.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
