Martina Adlerová: Stolní tenis

20. květen 2021

Na každé mateřské dovolené nastane chvíle, kdy se z našich dětí stanou pouťoví vyvolávači. „Mami? Mami?“ ozývá se odevšad, až máte pocit, že se vám snad přemnožila batolata.

„Co je? Co se děje?“ běžíte podesáté k robátku, které vám dá jednoznačně najevo, že jste tam stejně pozdě. Pak nakloní hlavičku na stranu jako rozdováděné ptáče: „Mami?“

Jdete si po své práci, zanechávajíc robě s hračkou na koberci a sledujíc ho pohledem. Mimino teď vozí vláček. „Mami?“ ozve se znovu. Vláček houká a vaše hlava taky.

„Dítě vás v tu chvíli v podstatě nepotřebuje,“ vysvětluje psycholožka, „je plně zaujato svou vlastní činností. Jen udržuje míček ve hře.

Vy mu ale musíte být rovnocenným partnerem,“ zahrozí odbornice varovně.

Takže v tomto jednostranném ping pongu nejde o vítěze, ale o to, kdo má větší výdrž. No, kdo asi…

Časem se dítě propracuje od pinčesu k tenisu a hra probíhá na delší vzdálenosti. Lítáte po kurtu a snažíte se kromě včasného odpalu ještě uvařit, uklidit a vyvenčit psa.

„Mami, kde jsi?“ servíruje dítě kontrolor.

„No přece tady vedle tebe,“ zní unavená odpověď.

„Aha. A kde jsi byla před chvílí?“ smečuje dítě vyšetřovatel. A opravdu to chce vědět.

A tak nám nezbývá než doufat, že to buď brzy odezní, anebo z dítěte nakonec vyroste třeba Karolína Plíšková nebo Tomáš Berdych.

Každopádně dobrá zpráva: Teď už tenisovou raketu potřebovat nebudete. Puberta se blíží. Připravte si ozdobné třásně a předveďte svůj nejzářivější úsměv.

Vážení rodiče, vítejte mezi ROZTLESKÁVAČI.

autor: Martina Adlerová | zdroj:
Spustit audio

Související