Martina Adlerová: Druhá míza

4. květen 2021

Rozhlasový sloupek

Manžel si zčistajasna koupil loď. Není to sice žádná plachetnice, ale i tak vyžaduje dva silné muže, aby mohla být spuštěna na vodu. Nemá pádla ani vesla, o motoru nemluvě, ale byla za výhodnou cenu.

A manžel prý touží po lodi celý život. Tak toho jsem si tedy nějak nevšimla. Podle mě prožívá krizi středního věku.

Těžko říct, co to muže pudí, aby si po čtyřicítce začali kupovat nová auta, nové lodě a nové milenky.

To my ženy jsme na tom o poznání lépe. Etapu bot, kabelek a rtěnek už máme většinou úspěšně za sebou a začínáme se rozhlížet po něčem solidnějším.

Vrháme se do charitativních projektů, absolvujeme kurzy meditace a školu veganského vaření, ale pořád jako by to nebylo ono, že?

Mám pro vás, milé dámy, jeden tip.

Což takhle začít znovu s dobrodruhem po boku?

Zeptejte se svého muže, o čem už dlouho sní, a jeho sen mu splňte.

Pak můžete společně skákat z útesů s gumovým lanem přivázaným ke kotníku nebo obdivovat žraloky bělavé v jejich přirozeném prostředí. Uvidíte, že váš vztah pookřeje.

Mně můžete věřit.

Já se teď učím poznávat světové strany podle hvězd a podstupuji pravidelné kvízy ze znalosti druhů sladkovodních ryb.

Manžel je se mnou téměř spokojen, a to je v dlouhodobém vztahu zásadní. Ještě se naučím vázat uzly a můžeme vyrazit na Lipno.

Chybí nám sice ty jedny mužské ruce pro spuštění lodě na vodu, ale řekla jsem manželovi, aby to nechal na mně.

Takže sháním chlapa. Značka: silného.

Co bych pro naše rodinné štěstí neudělala, že?

autor: Martina Adlerová